100 LET OCHRANY PTÁKŮ – NOVÝ PTAČÍ PARK DO DALŠÍHO STOLETÍ. Česká společnost ornitologická letos slaví 100 let ochrany ptáků a přírody. Toto výjimečné výročí oslavíme založením 8. ptačího parku ČSO, a to v Kraji Vysočina. Poprvé budou součástí cenná rašeliniště, která chceme aktivně obnovovat. Záměrem je i obnova části koryta Hamerského potoka, který se symbolicky po sto letech od napřímení může vrátit ke svému přirozenému toku. Ptačí park má navíc potenciál dalšího rozšíření o okolní zanedbané louky a mokřady, kterým chceme vrátit vodu i jejich druhovou pestrost. Nedaleko Jihlavy tak díky vám může vzniknout další místo, kde budeme nejen chránit cennou přírodu, ale také ji aktivně obnovovat.
Aktuálně: Díky více než tisícovce dárců se podařilo získat prostředky na výkup prvních pozemků pro nový ptačí park Jihlávka. První pozemek o velikosti více než 3 hektary už máme koupený. Moc děkujeme! Nyní nás čeká samotná obnova území a další výkupy.
Proč bude ptačí park Jihlávka výjimečný?
Ptačí park vzniká v drsné krajině Vysočiny u obce Jihlávka v nivě Hamerského potoka, kde najdeme pestrou mozaiku stanovišť, která z české krajiny rychle mizí – rašeliniště, podmáčené louky a mokřady. Území navazující na přírodní rezervaci Rašeliniště Kaliště nabízí velkou příležitost pro obnovu. Mnohé zdejší louky jsou dnes zarostlé a bez pravidelné péče časem ztrácejí svou přírodní hodnotu. Postupnou obnovou krajiny chceme podél Hamerského potoka vytvořit souvislý pás různých stanovišť, který propojí cenné přírodní lokality.
Čeká nás obnova rašelinných luk a výhledově i revitalizace před sto lety narovnaného Hamerského potoka. Foto Archiv ČSO.
Jedním z nejvzácnějších a nejohroženějších biotopů jsou rašeliniště, především ta ve vyšších polohách. Jde o místa, která byla formována přírodou po tisíce let a lidé je během posledních 100 let zničili, odvodnili, nechali zarůst. Přitom po staletí zadržovala vodu v krajině – sloužila proti povodním, suchu, ke zlepšování mikroklima a v neposlední řadě i jako domov pro vzácné druhy živočichů a rostlin. Chceme jejich funkci obnovit a postupně tak umožnit mnohým druhům šířit se z přírodní rezervace do širšího okolí.
Dobrou zprávou je, že na správě území s cílovou rozlohou 100 hektarů se bude aktivně podílet regionální pobočka ČSO na Vysočině, která má s obnovou podobných lokalit bohaté zkušenosti a provádí již na území parku mnohaletý monitoring živočichů i rostlin.
Hamerský potok, foto Vojtěch Kodet
Velkou proměnou projde také Hamerský potok. Návrat původních meandrů připravuje Kraj Vysočina společně s regionální pobočkou ČSO a kanceláří ČSO, symbolicky 100 let od jeho napřímení. Potok, který byl před sto lety přizpůsoben lidským potřebám, tak dostane šanci vrátit se ke svému přirozenému toku.
Díky Vám máme první pozemek. Co bude dál? Výkupem prvních pozemků cesta nekončí. Naopak začíná dlouhodobá práce na obnově krajiny.
Co konkrétně na území vznikne?
Díky současnému výkupu získáme do vlastnictví 6,3 hektarů pozemků, na nich postupně začneme s:
obnovou rašeliniště,
péčí o louky,
šetrným kosením a odstraněním staré vegetace,
strháváním drnu a obnovou mokřadů,
odstraňováním náletových dřevin
a zavedením šetrné pastvy.
Život, který sem společně vrátíme.
Cílové druhy ptáků, které především chceme v parku dlouhodobě podporovat:
bekasina otavní,
bramborníček hnědý a černohlavý,
chřástal vodní, kropenatý a polní,
linduška luční
slavík modráček
jeřáb popelavý.
Bramborníček hnědý, foto Ludmila Korešová
Cílená opatření pomohou také celé řadě druhů živočichů i rostlin, jako jsou:
blatnice skvrnitá, ropucha obecná a zelená, skokan ostronosý, čolek obecný,
užovka obojková, slepýš křehký
motýli hnědásek jitrocelový a rozrazilový, ohniváček modrolemý, modrásek ušlechtilý,
měkkýši škeble rybniční, kuželík tmavý,
pavouci skákavka mokřadní, skálovka mokřadní,
vydra říční,
ostřice bažinná, prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský a mnoha dalším.
