Druhá neziskovka je Konsent

Dlouhou dobu mi připadalo, že nás budoucnost zradila. Nemáme létající auta, hoverboardy ani běžné dovolené na vesmírných stanicích, jak nám to slibovaly staré filmy. Dnes si ale uvědomuji mnohem závažnější problém této popkultury a společnosti, ve které jsme vyrůstali: nepředaly nám jen sny o technologiích, ale i hluboce zakořeněné toxické stereotypy. Stereotypy, které z žen dělaly objekty určené pro muže.

Když se ohlédnu zpátky, uvědomuju si, že jsem v tom prostě jel taky. Nešlo o to, že bych někomu cíleně ubližoval. Byla to spíš taková ta běžná klučičí slepota – blbé narážky, snaha s tou druhou manipulovat, pocit, že mám na sex zkrátka nárok. A vůbec mi nedocházelo, jak nepříjemné to té druhé straně je. Během dospívání mi začalo docházet, že tyhle kulturní vzorce, ve kterých jsme vyrostli, jsou vlastně úplně špatně. Když mě pak později manželka seznámila s Konsentem, pomohli mi dát jasná jména věcem, o kterých jsem tušil, a ukázali mi, jak se na tyhle (bohužel) běžné situace podívat očima žen.

O sexu a vzájemném respektu se totiž mluvit musí.  O sexu a vzájemném respektu se totiž mluvit musí. Stačí si uvědomit, jak odlišně muži a ženy vnímají svoje vlastní bezpečí. Když jde žena sama lesem, cítí se často bezpečněji při představě, že potká medvěda, než cizího muže. Od medvěda ví, co čekat. Když na ni zaútočí zvíře, společnost se za ni postaví a nebude se ptát, co měla na sobě nebo jestli si o to neřekla. U muže si žena nikdy nemůže být jistá, jak se zachová, jak s ní bude manipulovat a zda ji po případném napadení společnost nezačne zpochybňovat. Není to o nenávisti k mužům. Je to reflexe reality, ve které ženy musí žít.

Kdybychom měli tehdy ve škole, kromě těch dvou stránek v učebnici biologie, kde jsme se uculovali slovu šourek, také hodinu o tom, co znamená souhlas. Kdyby nám někdo jasně vysvětlil, že „ne“ znamená ne a že ženy tu nejsou pro muže. Pomohlo by to mně v minulosti a mnoha chlapcům i dívkám v budoucnosti uvědomit si důsledky svých činů a chovat se s respektem.