4 ženy, 18 vrcholů Lužických hor, 300 tisíc Kč pro Sue Ryder
Psal se rok 1925 a kvůli velké nepřízni počasí bylo psí spřežení jedinou možností, jak překonat vzdálenost 1800 km do vesničky Nome v odlehlé části Aljašky a včas na místo doručit sérum proti smrtící epidemii záškrtu. Povedlo se a událost se dodnes připomíná na dílem identické trase legendárním extrémním závodem psích spřežení Iditarod - “posledním velkým závodem na Zemi”, v němž není důležité vyhrát, ale přežít.
Nyní se píše rok 2021 a před námi 4 ženami také stojí výzva, v níž jde o životy, v tomto případě o jejich důstojný závěr. Naším cílem je pomoci zajistit péči o umírající ve Sue Ryder - udržet její rozsah a kvalitu a podpořit šíření dobré praxe celé organizace v rámci Česka. Pro její dofinancování letos domovu chybí 300 tisíc korun.
Protože je nám ženám téma péče blízké a zároveň nás všechny 4 spojuje láska k běhání, rozhodly jsme se spojit síly a potřebné prostředky “vyběhat” v rámci výzvy Prominentní vrcholy Lužických hor - společně zdolat všech 18 vrcholů na trase dlouhé přes 100 km a s nastoupáním více než 4000 výškových metrů - to vše v časovém limitu 24 hodin, jak ukládají pravidla závodu.
Vás všechny zveme být při tom! Podpořte prosím naše úsilí za důstojné stárnutí v Česku finančním darem a vydejte se s námi za dobrodružstvím jaké jen ultraběh, dárcovství a péče o blízké v sobě nesou!
Poběžíme o Mikulášském víkendu se startem v pátek 3. 12. kolem 17 hod. z vesničkyKněžice od chaloupky Martina Bláhy, zakladatele Promimentních vrcholů. Na prvních kilometrech nás snad i doprovodí.Náš postup po trase budete moci sledovat na naší Facebookové stránce.
Díky, že do toho jdete s námi!
Jana Maluchová, Katka Kadlečková, Lenka Berrouche a Katka Smíšková
Na Wiki píší, že jeho původní varianta měla kapacitu 130 pasažérů, a přesně tolik dárců se nás sešlo ve sbírce na podporu důstojného stáří a Sue Ryder.
V téhle neuvěřitelné síle se nám na zajištění paliativní péče v domově a šíření jeho dobré praxe v rámci Česka podařilo získat 139 390 Kč!
Moc vám všem děkujeme! Každý příchozí dar, sdílení i fandění nás pohánělo vpřed a povzbuzovalo běžet naplno až do samého konce.
Zvlášť ještě jednou děkujeme Kájovi Švábovi a Sergeji Magdyčanskému za skvělý support a Martinu Bláhovi za zázemí a organizaci PVLH24!
A také Terezce Najmanové a Sahoo Photo za fotky a logo.
Jitce Kosíkové a Janě Henychové za zapůjčení psů husky, nasdílení jejich životních příběhů a zkušeností a věnování knížek do tipovačky.
Stejně tak i Tomáši Josefoviči z Pivovaru Prokopák za poskytnutí lahodných piv.
Babetě Schneiderové za její Adventní běhání a příležitost prospět našimi kilometry i potřebným dětem.
Radkovi Brunnerovi, Katce Kašparové, Ondřeji Šimetkovi, Michalu Aronovi, Vojtovi Kozlíkovia Magdě Kopicové za jejich ambasadorství a dobré rady.
Naposledy i Janě Duškové a Radce Kulhánkové za podporu ze strany Sue Ryder.
Velké díky všem!
Vaše vděčný Ženský na tripu
12. 12. 2021
Je to dnes pro nás jako Silvestr. Už půlnocí naše výzva Women Run Up and Down končí! Ještě chvíli napínat síly, a pak už se jen radovat z toho, co všechno se nám společně povedlo.
Jak jinak se v posledních minutách povzbudit než vtipem? Že vám ještě dlužíme nasdílet příběh vzniku našeho loga, zkusme to dát dohromady. Tak tedy, pohodlně se usaďte a poslouchejte:
Hned v prvních dnech projektu Lenka zavelela, že je rozhodně potřeba mít název a logo týmu - když už, tak už! Vzápětí na to název sama vyšvihla - takže „Ženský na tripu” . A logo, s tím že nám pomůže dcerka Terezka , studující grafický design v Dánsku.
Dobrá, dobrá. Nahrály jsme Terezku do kontextu, co to šlo, a brzy se nám přes hranice vrací první návrh - obrácený symbol Venuše s tyčící se horou (1).
„Možná trochu morbidní s tím černým křížkem, když jde o pomoc seniorům?” zaznívá nevděčně z Česka. „A taky to trochu kopíruje Ještěď SkyRace?”, přidává ostřílená závodnice Kačka.
Iniciativy se chytá Jana a že prý do Ústí posílá nějaký další brainstorming nebo co… Jestli prý nepřidat víc růžové, kytek, oblých tvarů a objetí.. (2)
O polední pauze v laboratoři patologie na to všechno kouká Lenka, chvíli přemýšlí, sáhne po tužce a energicky načrtne grafické shrnutí.. „Jakože něco takového?” (3), ptá se zpátky na Jih.
„Jo jo, to je přesně ono! ,” vrací se z hlavního města.
„Myslím, že si budeme rozumět ,” letí ze Severu.
„Taky mám ten pocit ,” stvrzuje Praha.
A vydrželo nám to do teď i v širším týmu nás 4 žen!
Terezka si pak od nás na pár měsíců vzala dovolenou, aby krátce před výkopem výzvy poslala logo, které padlo jako ušité a poslední 4 týdny nás doprovází na naší cestě (4).
Terezko, děkujeme!
A vám všem také, že jste s námi vyrazili na stezku dobrodružství za důstojné stáří!
A kdybyste si ještě nějaké malé chtěli střihnout - jako třeba jet zítra MHD načerno nebo si k obědu místo menu dát jen rozpečený rohlík ze Žabky a ušetřené prostředky zaslat ještě dnes do sbírky , určitě nám o tom dejte vědět! Uznáním a obdivem nebudeme šetřit!
Ze srdce děkujeme!
Jana+ Katka+Lenka+Katka alias Ženský na tripu
11. 12. 2021
Hola, hola;
protože se výherkyně tipovací soutěže rozhodly postoupit ceny pro další dobrou věc, dáváme je k dispozici do DRAŽBY! Do konce výzvy už zbývá jen jeden den a kousek, tak to bude spíš rychlodražba.
Můžete přihazovat, jak je libo, a to až do zítřejší neděle 12.12. do 12:12 hod.
Platba pak musí být zaslána do 19 hod. téhož dne přes darovací stránku výzvy: https://www.darujme.cz/vyzva/1202721. V jiném případě bude výhra postoupena dalšímu dražícímu v pořadí.
Vydražené poklady rády předáme osobně v Praze nebo v Ústí nad Labem třeba i s pozváním na kávu. V jiném případě s láskou zašleme poštou.
Přejeme vám hodně štěstí! No a děkujeme!!! My věděly, že dobrodružství odjezdem z Lužických hor nekončí :-)
10. 12. 2021
Pro připomínku - proč vlastně celý ten humbuk kolem jinak téměř neslyšné výzvy PVLH24?
Díky lidem, které přitahuje, a krásou Lužických hor je určitě nezapomenutelným zážitkem sama o sobě. Jen my se rozhodly dát ji ještě jeden přesah a spojit ji s charitativní výzvou na podporu Domova Sue Ryder.
„Stáří se nás týká dřív, než sami zestárneme,” a Sue Ryder je jim skvělým průvodcem pro samotné seniory i pečující. V Praze svými místními službami a za jejími hranicemi skrz poradenský portál www.neztratitsevestari.cz.
Inspiraci sbírá v zahraničí a své unikátní zkušeností pak dál sdílí s ostatními zařízeními i studenty na praxi. Sue Ryder tak má dopad na proměnu péče o seniory v celém Česku. Právě třeba v zavádění paliativy do služeb domovu pro seniory je u nás průkopníkem:
„Dříve jsme se báli toho, že nám klient zemře přímo v domově, ale díky zkušenostem s paliativní péčí máme teď vetší strach z toho, aby nezemřel sám v nemocnici, a děláme pro to maximum.“ Kristýna Kadlecová, vedoucí domova
Taky co jen to jde, snaží se zajistit prostředky na provoz vlastními silami. Domov sociálně podniká prostřednictvím svých dobročinných obchodů, provozem restaurace a půjčovny kompenzačních pomůcek a také pronájmem prostor Michelského dvora.
Sue Ryder toho dělá mnoho, ale na vše sám nestačí. Proto nám dává velký smysl ho v jeho úsilí podpořit. Finanční sbírku můžete až do neděle 12.12.
Děkujeme, že jste v tom s námi! Vaše Ženský na tripu
9. 12. 2021
eMontana je časopis o lezení a dobrodružství. A že v naší PVLH24 bylo obojí, vysloužily jsme si článek! Stando, moc děkujeme!
8. 12. 2021
Jak níže píše Lenka , nejedná se o reklamu ale jednoduše o dobrou zkušenost nejen z Lužických hor.
A že chceme být naší dárcovskou výzvou pro Sue Ryder prospěšné i na všechny další možné strany a způsoby (synergie ať žije), tak s přáním šetřit i vaše žaludky Lenky report s radostí sdílíme.
Přejeme, ať i vám to s chutí a zlehka běhá, kudy zrovna potřebujete, a děkujeme moc za podporu naší výzvy! ***** Není to reklama! *****
Kdo mě zná, tak ví, že většinu běhů odběhám na gumových JoJo bonbonech (žížalky, medvídci, a jiná havěť...) ve spojení s colou. Odbublinkovanou, prosím.
Na delší běhy, kdy z vás medvídci lezou už i ušima a kyselá žížalka vám přijde jak největší zlo na Zemi, je třeba nasadit silnější kalibr: "Radku, pošleš mi pár Maurten gelů?"
Prej je to palivo vítězů a pomůže ti být v cíli dřív. Což se vždycky hodí, že. Kdo by se chtěl crcat na trati déle než je nutné.
A tak jedu do Lužek vybavená dvojkrabicí. Bílé tuby a černé. Ty první s kofeinem, ty druhé bez. Teď můžu v horách šmajdat klidně tejden a vím, že hlady neumřu a díky obsahu kofeinu asi ani neusnu.
Chytré stránky popisují složení gelů, že 25 g sacharidů v jedné tubě. Kofeinu v těch prvních 100 mg (prej 1,5 pressa) , v těch druhých, jasně, 0 mg (0 pressa). Také jsou nějaká doporučení, kolik jich mám sníst za hodinu a kolik za dvě. Kolik před a kolik po.
Ale páč to kombinuju s tou gumovou faunou, tak je mi to celkem jedno a řídím se momentálním hladem a chutí.
A při každém delším běhu přijde ta chvíle, kdy nemáš chuť na sladké, slané, nemáš chuť prostě vůbec na nic. Maurten je bez chuti, takže do takové chvíle značka ideál. Navíc konzistencí také zvláštní. Prostě změna. A taky je fajn, že se nemusí, tak jako ostatní gely, zapíjet.
Jo, a kupuju je na https://runlab.kobras.cz , páč Radek Brunner , kromě toho, že umí dobře poradit, vaří i dobré kafe, a navíc se dozvíte spoustu zaručených informací z běžecké ultragrupy.
Konec sdělení...
Howgh!
7. 12. 2021
Jak po PVLH24 regenerujeme? To nejlépe shrnuje Lenka přímo ve svém příspěvku níže. Plus doháníme Mikuláše, pečení cukroví i práci...
A jak jsme na tom s výzvou? Magicky! Stačila v mezičase poskočit na částku 110 991 Kč při 99 dárcích!
Moc děkujeme a jak jsme se zavázaly, čarujeme dále! Vidíme, že snažit se má smysl, díky! Dotazů na moji regeneraci přibývá, tak tu to máte pěkně pohromadě, jak se dávám po běhu do jakžtakž provozuschopného stavu:
po každém delším běhu nebo závodu nakládám své znavené a zmrzlé tělo do vany se solí ( je tam i voda, samozřejmě ) a leju do sebe horký vývar, který jsem si den předem připravila
válcování, a různé protahování a natahování je každodenní úkon
sauna, a v ní různé protahování a natahování, ale bez válcování (to není každodenní úkon)
no a jasně, nejlepší část regenerace, pořádně jíst (jakože bílkoviny, samou zdravou stravu a tak, rozhodně ne žádná čokoláda, dorty a bonbóny. Nikdy..., jo, to trošičku kecám. A jo, je to každodenní "úkon")
Ke druhé odrážce:
To jsem byla zrovna v neběhacím módu, a na fb se mi ukazuje cvičení "Spirální stabilizace páteře", že poslední dvě místa, a že kousek od baráku, a že to pomáhá snad na úplně všechny problémy světa. Prostě Nirvána. Ráj na Z/zemi a všude.
A protože jsem byla ve stavu, kdy bych pro opravu své odpadající nohy udělala vše, od zaříkávání, až po výměnu celé končetiny (a vlastně bych svůj náhle vzniklý čas i vyplnila čímkoli), tak se přihlásím.
Absolvuji první lekci, kde se dozvím, že špatně je na mně snad úplně všechno . Zcela jistě bych z fleku mohla dostat roli v Erbenově Polednici (jen připomínám pro neznalé...o berličce, hnáty křivé...)
Trochu se divím, že takhle pochroumaná vůbec chodím . No, to prej sice chodím, ale prej taky úplně blbě, ale to se prej naučíme.
Bezva, je mi přes čtyřicet, nejvyšší čas naučit se chodit.
Teď je to něco málo přes rok, co se každý den různě motám do lan (... a protahuji, natahuji). Chodit už jakžtakž zvládám, chůzi si "semtam (jakože párkrát do týdne)" proložím během, noha drží na svém místě.
Chodím (teď už to trochu i umím ) sem. Šárka Machová jako cvičitelka je skvělá. Řekla bych, že i celkem dokáže odhadnout mé (ne)nálady a pozná, kdy nejsem ready pro nějaké výraznější opravování: "Lenko, tu hlavu ještě srovnat!"
Ano, v tom mám své rezervy. Uznávám.
Tady trochu chytrostí:
Spirální stabilizace páteře, nebo taky Smíškova metoda. Stabilizuje a mobilizuje páteř, je založena na procvičování dlouhých svalových řetězců. Zahrnuje posilování, protahování a nácvik koordinace pohybu.
6. 12. 2021
Jídlo. Jídlo. Jídlo. V(d)ěčné to téma mezi běžci. Co jíst? Kolik jíst? Kdy jíst?
S odpověďmi začneme od konce.
- jedly jsme pořád ( díky doprovodnému vozidlu se supportem jsme si to mohly dovolit. Jeho osazenstvo se i nás staralo naprosto skvěle ).
- vzhledem k předchozí odpovědi je celkem jasné, že jsme jedly hodně a vůbec se neupejpaly. "Holky, já už normálně přemýšlím, co si vezmu k jídlu, až doběhneme zase k autu."
- a co že jsme jedly? Někdo horký vývar, někdo KFC menu, někdo banány. Na stolku stále chleba se sádlem, sýr, čipsy, koláčky od Kačky... to vše zalito kávou, čajem ovocným i černým, džusem a samozřejmě nezbytnou colou.
Po kapsách bonbóny, čokoláda a gely.
Prostě taková degustační procházka po horách lužických.
A prej, že se běháním hubne!
PS Dárcovská výzva stále pokračuje. Za podporu moc děkujeme!
5. 12. 2021
Znáte ten vtip, jak se potkají dva ultra běžci a pozdraví se: „Ahoj, tak s jakou diagnózou běháš ty?"
Přiznáváme, že každá nějakou máme , a běh nám zatím vychází jako terapie s nejpřijatelnějšími vedlejšími účinky. Stačí pár kilometrů, klidně je někdy vzít i jen procházkou..
Hlavně najít sobě vlastní způsob. To, co máte opravdu rádi a dopřát si to. Pak není třeba tolik nevlídnosti na druhé, hazardu, lahví nebo kdo ví čeho všeho ještě...
A když už jsme dnes začaly rovnou takhle zvesela, zkusíme tak i pokračovat a pobavit vás nej zážitky a hláškami z naší PVLH.
A před tím ještě se s vámi podělit o velikou radost, že se společně darovanou částkou pro Sue Ryder jsme již téměř na 40% té cílové!!! Neuvěřitelné , moc za to děkujeme a pádíme dál!!!
Cesta do Kněžic, na start naší výzvy začala „zvesela“. Naše supportující Kačka nejdřív zapomene devítilitrovou termosku (to množství je tam důležitý) doma, tak se pro ni vrátí, aby pak celý její objem (těch celých devět litrů) nechala (rozuměj vylila) v autě, bohužel novém a bohužel elektrickém. Její manžel – Ondra- nemá svůj den.
„Hele, holky jsou na trati. Tak co budeme dělat?“, přemýšlí support … „Můžeme si lehnout do postele a povídat si.“
Povel „a teď to nabombíme” znamená: z něčeho, co je trochu blízké cestě, odskočit v pravém úhlu do křoví a stoupat strmě vzhůru šutr neštur až na samotný vrchol. Zazněl, no co byste čekali, 18x!
„Víš, co je nejlepší? Že ti turisti si o nás myslej, že jsme divný, když vyběhneme za tmy z křoví. Ale chodit si v noci s čelovkou s devadesátkou na krku pod Luží, taky není úplně normální, že?“
„Ty stopy vypadaly jako od vlka.“ … „Ne, to byly rysí.“… „A já bych se vsadila, že jsem viděla medvědí.“
„Tohle už je opravdu poslední chleba se sádlem. V zimě vždycky hubnu!“
„Jak jste mohly jít tudy. Vždyť je tam jasná cesta!“… „No, možná za světla, a když tam není sníh, neasi.“
„Prej od určitého věku by lidi už neměli běhat, ale jen chodit.“
„Kačí, jak víš, kudy běžet, když nám Kája zdrhnul?“ … „Podle stop ve sněhu. Jsem zvyklá stopovat zvěř!“
„Ten člověk, co pojmenoval tenhle brde(če)k Malý Buk nebyl vůbec kretén.“
„Bereme to na Jedlovou tím kamenným polem, protože nebudu od Káji celej rok poslouchat, kudy jsme to proboha šly.“
Ten pocit, když ti myslivci na honu řeknou: „Tak běžte, no. Ale dávejte pozor!“
„Sněží, sněží. Mráz kolem běží. Zima je (nejen) Kačence. Do tepla běží."
„Klíč a pryč.“
„Hele, Sergej s foťákem. Zase musíme běžet.“ Prej existuje záznam, kde to flákáme…
„Hele, Sergej, to už bude pár metrů do cíle. On by nikam daleko nešel. Tak, co si budeme povídat, on to žádnej velkej běžec není“
„Koukejte, Martin Bláha jde bez bot. Třeba jsou na něj drahý a nemá na ně. Zkusíme mu domluvit On Cloudy.“
Druhý den po běhu... „Kačko, na té fotce vypadáš trochu unaveně a ospale. Že by prohýřená noc?“
4. 12. 2021
21:31:41 - to byl náš výsledný čas! Cíl v kilometrech přes 18 vrcholů Lužických hor jsme díky nožkám, botkám a doprovodnému týmu zvládly a výzvu PVLH24 šťastně dokončily, hurááá!
S radostí tak vyhlašujeme vítězky tipovací soutěže, které nejlíp odhadly délku našeho pobytu v horách. Blahopřejeme vám a spojíme se s vámi pro výběr a předání cen
1. Hana Václavíková (21:48)
2. Martina Seidlerová (22:22)
3. Jana Hercíková (19:55) Cesta to byla plná intenzivních zážitků - veselých i zoufalých, mrazivých i vřelých. Nejlíp je shrnuje report Lenky níže. A ještě níž poděkování Jany Women Run partě a vlastně i vám všem, kteří jste nás na naši cestě podpořili nebo se k tomu teprve chystáte.
V tuto chvíli neuvěřitelných 82 z vás již darovalo celých 80 794 Kč, což je 27% z cílové částky 300 tis. Kč potřebných pro zajištění paliativní péče v domovu. Moc za to děkujeme!!
Dostat se do cíle i v korunách na to nám zbývá ještě celý týden času až do příští neděle 12.12. A tak po troše odpočinku vyrážíme zase ještě zpátky na trať!
Budeme vděčné za každou darovanou kačku , která vám v této nelehké době nebude bez obtíží chybět v rodinné kasičce nebo firemním rozpočtu, kterou třeba využijete pro snížení základu pro výpočet daně z příjmu, nebo která vám prostě jen udělá radost ze samotného darování. Stejně tak i „jen" za sdílení výzvy, která jen tak může zaklepat u těch správných dveří.
Moc děkujeme!
Ženský na tripu
Report z PVLH24 aneb šmajdání po Lužických horách s holkama k vylepšení karmy
1. Sokol, první to brdek - nó, bóže, tak jsme hned po pár metrech zabloudily . Zase jsme mohly hned zpočátku vyzjistit, jak kdo reaguje v nestandardní situaci. Tento team building jsme si pak ještě párkrát zopakovaly.
2. Popova skála - „Jsme nahoře." Ups, je to ta skála naproti, málem nás to tam odfouklo někam do pryč.
3.Hvozd, tam nás doprovodil Karel, je to fakt chodící mapa. Jako vylézt z křoví a s přesností na centimetry se napojit na turistickou značku, chce asi nějaký um.
4. Plešivec - takovej celkem nudnej kopec.
5. Luž - nahoře je „trochu" nehostino. Ale to ještě netušíme, že nás jen tuží do dalších hodin. Cesta kamenným polem je..., je zajímavá. Víc to asi není nutné rozebírat.
6. Pěnkavčí vrch - čekáme na to, že si nás převezme na trasování Kačka, páč ta nás aspoň nebude nutit běžet.
„Hele, jak víš, kudy běžet, když nám trasér zdrhnul."
„Stopy ve sněhu." Jsem zvyklá stopovat zvěř ". Ještě, že zdrhnul a neslyší. A já začínám odečítat mozkové buňky.
7.Jedlová - zimaaaaaaa. Kája nařídil, že máme běžet kamenným polem. My se ho bojíme, a i když s námi na Jedlové není, tak radši posloucháme.
9.Široký vrch se nám moc nelíbil. Navíc začalo poletovat bílé štěstí. Které předhonilo všechny předpovědi. Tma, sníh, čelovka není dobrá kombinace.
10. Chřibský vrch byl ještě lepčejší. Jako fakt, sníh zasypal částečně šutry, tak to byla príma skluzavka. A taky fouká, jak sviň.
11. Javor - no, nějak jsme se nahoru vydrápaly. Ne, není a nebude to náš oblíbený brdek.
12. Studenec - dostál svému jménu, více bez komentáře.
13. Střední vrch - „Sněží, sněží. Mráz kolem běží. Zima je Kačence do tepla běží."
14. Sokol - padá a padá. Sníh. A sem tam i my. Kromě Jany, ta má totiž On Cloudy.
15. Velká Tisová - padá a padá. Sníh. A sem tam i my. Kromě Jany, ta má totiž On Cloudy.
16. Velký Buk - padá a padá. Sníh. A sem tam i my. Kromě Jany, ta má totiž On Cloudy.
17. Malý Buk - ten člověk, který tenhle brdek pojmenoval byl asi pěkný šprýmař.
18. Klíč a pryč
Poděkování Women Run Up and Down partě
Leni, Leni, Kačko, Kačko, Kájo, Sergeji i Martine,
taky vám všem chci ještě jednou moc poděkovat! Až jednou budu jako Pavlínka pod lípou vyprávět komusi o svém životě, jsem si jistá, že tohle bude jeden ze životních zážitků, na který ani přes alzheimera nezapomenu!
Vím už, že pro naplnění velkých snů potřebuji skvělé lidi kolem sebe, a moc vám děkuji, že jste při tom od začátku do konce stáli!
Při chystání výzev vždy zkouším milion věcí, většina z nich nevychází, ale když pak něco zaklapne, je to jako vzácný drahokam. To bylo to, jak jste se postupně přidávali, vnášeli do výzvy to jedinečné své, jak píše Sergej, a hlavně zůstávali, i když ne vždy šlo všechno hladce. Neskutečně si toho vážím a nepřestávám cítit velikou vděčnost.
Už teď jsme Sue Ryder ohromně pomohli i dětem z Adventního běhání a každý na tom máte lví podíl! Moc vám za to děkuji.
A že do konce výzvy zbývá ještě týden, zkusím ještě zabojovat o naplnění i toho finančního cíle. Možná vás tak ještě něčím pootravuju. Ujistila jsem se o tom s vámi v horách, že i když cesta zrovna nejde vidět, neznamená to, že tam není. Díky moc!
Když stáří začne přinášet starosti, je dobré na to nebýt sám. Vaše podpora zajistí křehkým starým lidem a jejich blízkým péči, bez které se neobejdou. Například radu, jak těžkou situaci řešit. Osobní asistenci a pomoc doma s tím, co už nejde zvládnout. A také důstojnou péči seniorům trvale odkázaným na pomoc druhých. Prosím, přidejte se.
Pro přehrání tohoto videa povolte marketingové cookies.
Kolikrát v životě jste své babičce, dědečkovi nebo svým rodičům radili s nastavením mobilního telefonu nebo jim pomáhali objednat se k lékaři?
Pro nás jsou to banální věci, oni prožívají těžký boj a pocit bezmoci. A teď si představte, že se má starý člověk vyznat v bludišti zdravotních a sociálních služeb a hledat řešení, když ho potká nemoc nebo úraz. V takových krizových momentech se na Sue Ryder obracejí senioři - rodiče a jejich děti, obě generace často v seniorském věku.
Prosím darujte, ať tito lidé dostanou pomoc a radu včas. Bez ztráty své důstojnosti. Děkujeme za Vaše štědré srdce ♥
Sue Ryder je česká organizace, která od roku 1998 pomáhá seniorům a jejich blízkým ve chvíli, kdy stáří začíná přinášet starosti. Péče je založená na individuálním přístupu a na principu „péče zaměřené na člověka“. Je také průkopníkem v zavádění paliativní péče do domovů pro seniory a v osobní asistenci. Jaké služby poskytuje?
Bezplatné poradenství v celé ČR ● On-line portál neztratitsevestari.cz ● Půjčovna kompenzačních pomůcek ● Osobní asistence ● Pobytová péče v domově pro seniory ● Paliativní péče
PS: Potvrzení o poskytnutí daru Vám zašleme e-mailem vždy v lednu následujícího roku, abyste ho měli včas k daňovému přiznání.
Přejeme vám hodně štěstí! No a děkujeme!!! My věděly, že dobrodružství odjezdem z Lužických hor nekončí :-)
S radostí tak vyhlašujeme vítězky tipovací soutěže, které nejlíp odhadly délku našeho pobytu v horách. Blahopřejeme vám a spojíme se s vámi pro výběr a předání cen1. Hana Václavíková (21:48)2. Martina Seidlerová (22:22)3. Jana Hercíková (19:55)
Report z PVLH24 aneb šmajdání po Lužických horách s holkama k vylepšení karmy1. Sokol, první to brdek - nó, bóže, tak jsme hned po pár metrech zabloudily . Zase jsme mohly hned zpočátku vyzjistit, jak kdo reaguje v nestandardní situaci. Tento team building jsme si pak ještě párkrát zopakovaly.
