Kostel Nejsvětějšího Salvátora je jednou z nejcennějších raně barokních staveb v Praze a pyšní se statusem národní kulturní památky. Kostel vznikl ve dvou renesančních etapách na základech gotického presbytáře dominikánského kostela sv. Klimenta a v polovině 17. století proběhla jeho raně barokní úprava. Západním, vstupním průčelím, se kostel nachází na Křižovnickém náměstí na staroměstské straně Karlova mostu, které je dnes turisticky nejfrekventovanější částí Královské cesty. Jedná se také o jedno z dopravně nejrušnějších míst v Praze. Extrémní automobilový provoz, otřesy způsobené tramvajovou dopravou, nápor turistického ruchu a vlhkost z blízké řeky Vltavy tvoří soubor negativních vlivů a příčin stavebních závad. 

Pro všechny, kdo nás podpoří, máme po ukončení sbírky připravené poděkování ve formě komentované prohlídky kostela. Budete mít možnost navštívit místa, kam se běžně návštěvník nepodívá. Například balkon, který je předmětem obnovy, a ze kterého je nádherný výhled na Karlův most. Nebo kryptu s pozůstatky dominikánského kláštera ze 13. století.

Děkujeme všem, kdo nám pomáhají.

 

Na facebookovém profilu farnosti můžete sledovat průběh obnovy:
www.facebook.com/Akademicka.farnost.Praha

Symbolika průčelí
Současná podoba průčelí pochází z poloviny 17. století a za návrhem i realizací stojí italský architekt Carlo Lurago. Jedná se o jeden z nejzajímavějších uměleckých celků českého raného baroka.  Ke vstupu do kostela zve promyšlená symbolika sochařské výzdoby Jana Jiřího Bendla. Kompozičně je průčelí tvořeno dvěma patry. Horní sestava odkazuje na Kristovu spasitelskou roli, zachycenou ve čtyřech evangeliích. Spodní skupina soch pak zobrazuje tradici a život církve. Toto téměř divadelní průčelí se později stalo nádherným vyústěním barokní sochařské výzdoby Karlova mostu. 

Na vrcholu štítu je umístěna socha Krista Spasitele, který žehná světu. Po stranách ho doprovází čtveřice evangelistů. Z niky (výklenku) ve středu štítu shlíží postava Panny Marie Immaculaty, která zde vystupuje nejen jako matka Spasitele, ale i jako personifikace matky Církve. Na balustrádě (zábradlí) arkádového portiku (otevřené sloupové haly) sochař umístil sochy sv. Klimenta a sv. Vojtěcha, nad nimi po stranách štítu pak postavy sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského. V centru spodní řady se nachází čtveřice církevních otců – zleva sv. Augustin, sv. Řehoř, sv. Ambrož a sv. Jeroným.  Autorem štukové výzdoby průčelí je pravděpodobně Giovanni Cometa.