Nezisková organizace Elpida už přes 22 let pomáhá seniorům vést aktivní, smysluplný život. Provozuje vzdělávací centra, Linku seniorů i známý sociální podnik Ponožky od babičky. Loni otevřela na pražském Smíchově kavárnu Stará škola, kde za barem a v kuchyni pracují výhradně senioři a seniorky. Když letos na jaře začalo být jasné, že se kavárna bez pomoci veřejnosti neudrží, spustila Elpida sbírku na Darujme.cz. A výsledek? Neuvěřitelných 750 tisíc korun vybraných během několika málo dní. O tom, jak sbírka dosáhla tak krásného výsledku a proč seniorky v kavárně srší elánem, jsme si povídali s PR manažerkou Elpidy Ivetou Čížovou.
Iveto, dovolte mi na úvod citovat seniory a seniorky pracující ve vaší kavárně Stará škola.
„Tahle práce je momentálně moje životní priorita,“ říká za barem Marie.
„Doma bych shnil, protože furt natírat okna nebo jezdit na kole, to nejde,“ dodává Jiří.
„Svůj sen jsem si už splnila, našla jsem si tady kamarádku,“ volá z kuchyně pekařka Jana.
Zdá se, že práce ve Staré školy pro zapojené seniory mnoho znamená. Jak konkrétně jim práce u vás pomáhá? (Rádi uslyšíme právě i nějaký konkrétní příběh 😊).
Přesně tak. Pracují u nás mimo jiné senioři, kteří žijí sami. Je pro ně důležité, že se s nimi někde počítá. Zlom často nastane při odchodu do důchodu – najednou nemáte žádné povinnosti, vypadnete ze své denní rutiny a dojde vám, že díky práci jste měli také dostatek sociálního kontaktu. Právě v tomto bodě seniorky a senioři přichází do Elpidy a zajímají se o naše aktivity a kurzy.
Díky kavárně Stará škola jim teď nabízíme uplatnění, přátelský tým, učí se u nás spoustu nového, a navíc se setkávají se zákazníky různých generací. Ví, že mají dvakrát týdně směnu a budou mezi lidmi, kterým se snaží dělat hezčí den. Někteří se stali přáteli a tráví spolu i volný čas.
Mohu rozvést příběh Marie, kterou citujete. Dříve pracovala jako asistentka. Přelomovým okamžikem v jejím životě byl nechtěný a neplánovaný odchod do důchodu. Tehdy si uvědomila, jak negativně na ni působí samota a nulový kontakt s lidmi. Práce v kavárně jí změnila život – momentálně je to pro ni priorita a všichni tam dělají, co mohou. Ona třeba pravidelně nosí čerstvou mátu od farmářů. Syn sice nic moc neříká, ale myslí si, že ho to těší a že je na ni hrdý.
Při této práci má možnost setkávat se se spoustou lidí. Všichni mají pochopení a s úsměvem čekají na svou kávu a koláček, protože – co si budeme namlouvat – přece jen ta příprava trvá déle, než jsou zvyklí z jiných podniků. Jako pohlazení na duši je pak pro ni pochvala, že jim u nich chutnalo.
Kavárna, ve které pracují výhradně senioři a seniorky, zní jako krásná myšlenka. Co vás inspirovalo ji založit? A co bylo od začátku nejtěžší?
Elpida je tady pro seniory už více než 20 let. Ve všem, co děláme, hrají seniorky a senioři hlavní roli. Říkáme, že měníme pohled na stáří, ale zároveň hledáme, v čem stáří září. Tak vznikl náš první sociální projekt Ponožky od babičky. Tehdy jsme vycházeli z toho, co seniorky skvěle umí a co ostatní generace ocení (nutné říct, že Elpidu zatím navštěvují převážně ženy v seniorském věku).
Úplně stejně tomu je u kavárny. Jsme přesvědčení, že u babi a u dědy všechno chutná nějak líp. Tento projekt byl závislý na prostorech, proto jsme o něm začali vážně uvažovat v roce 2021, kdy jsme se s celou Elpidou přestěhovali na pražský Anděl. A poctivé koláče a kavárna s útulnou atmosférou nám tam chyběla.
Skočili jsme do toho po hlavě. Díky nadšení jsme si nepřipouštěli, že je to nejtěžší úplně všechno. 😊
Nevíme, jak by to dopadlo, kdyby nám v první fázi Tomáš Karpíšek z Ambiente nenabídl pomoc. Byl to zásadní moment, díky kterému máme profesionální vybavení a odborné školení. Zároveň je to specifický koncept a nebylo snadné obsadit pozici provozní. Ladili jsme délky směn a bylo to hodně hledání. Seniorky a senioři, které dnes můžete vidět za barem, byli nepolíbení světem výběrové kávy a její přípravou. První měsíce tréninku byly náročné. Dnes kreslí do kávy srdíčka a my jsme neskutečně pyšní.
Spoustu věcí jsme řešili svépomocí, například interiér.
🔷 A teď ke kampani na záchranu kavárny.
Na jaře jste spustili sbírku na Darujme.cz, která během pár dní překonala cíl 700 000 Kč. Čekali jste tak silnou vlnu podpory? Co to pro vás znamenalo?
Nečekali. Věděli jsme, že náš koncept lidi baví a už máme vybudovanou malou komunitu, ale přece jen předem nevíte, jestli na sbírku kliknou a aktivně se zapojí. Jakmile jsme zveřejnili, že je v ohrožení, zdálo se, že jsme pro ně nejdůležitější kavárna vůbec. Nejen, že lidé přispívali ve sbírce, ale aktivně ji posílali dál (například post na Instagramu měl během dvou dní 400 sdílení). Přišly nám stovky krásných zpráv. Příběhů o tom, jak je pro ně čas strávený v kavárně zásadní. Oslovovali nás dokonce i jiné sousední kavárny, že chtějí pomoct – například vylepily plakáty ve svém podniku. Neuvěřitelná vlna solidarity.
Hodně jsme se dojímali a znamená to pro nás doteď hodně. Je to obrovská motivace do další práce, ale také závazek.
Jak jste sbírku připravovali? Měla jste od začátku propracovanou strategii, nebo to byla spíš rychlá akce?
Na květen a červen jsme měli v plánu komunikovat téma zaměstnávání seniorek a seniorů v rámci kampaně
. Těsně před spuštěním kampaně se v Elpidě hodně sedělo nad rozpočtem. Bylo jasné, že kavárna už dál nemůže zůstat ve ztrátě. Ta je po otevření gastro podniku běžná, ale Elpida jakožto nezisková organizace si to nemohla dovolit. Jednali jsme téměř ze dne na den, bez větších příprav. Věděli jsme, o čem náš koncept je a co potřebujeme. Korespondovalo to s tím, co jsme měli připravené pro kampaň, tak jsme to spojili.
Jaká fundraisingová metoda (nebo metody) se ve vašem případě ukázala jako nejeefektivnější?
Oslovili jsme ze začátku pouze komunitu na instagramovém účtu kavárny a přímo v kavárně formou letáčků. Byli to lidé, kteří kavárnu znali nebo sledovali, věděli o nás. Mám pocit, že zbytek práce odvedli za nás oni. My vsadili na intenzivní autentickou komunikaci, všem jsme odepisovali a reagovali na vývoj sbírky.
Využili jsme také další sociální sítě Elpidy.
Také jsme měli štěstí na zájem médií, která se sbírce aktivně věnovala.
Dá se říci, že splněním finančního cíle je kavárna definitivně zachráněna? Jak teď plánujete pracovat s lidmi, kteří na sbírku přispěli?
Dá se říci, že ano. 😊 Ztráta je srovnaná a věříme, že už to do budoucna zvládneme. Zvýšila se nám návštěvnost, kterou ale zvládáme jen díky personálnímu posílení, což jsou další náklady. Víme, že vždycky budeme muset hodně počítat, náš provoz je zkrátka trochu dražší.
Lidem, kteří do sbírky přispěli, posíláme newsletter. Za pár dní dostanou třeba recept na bublaninu od jedné babičky ze Vsetína. Tímto způsobem s nimi chceme být v kontaktu, dál autenticky sdílet příběh kavárny a našeho týmu. Je to také kanál, díky kterému se dozví o naší nabídce a novinkách. Aktuálně nás například mohou podpořit i nákupem originálního merche UBABI.
V kampani jste krásně pracovali s emocemi, ale přitom to nebylo patetické. Jak jste o komunikaci přemýšleli? A co se podle vás ukázalo jako nejúčinnější?
Děkujeme. 😊 Teď asi naštvu všechny, kteří hledají univerzální recept, ale my vsadili na autenticitu. Děláme to tak v naší komunikaci dlouhodobě. Taky je nám vlastní humor. Asi se nám podařilo přenést na lidi tu pohodu, kterou u nás mohou zažít. Vtipem jsme nešetřili, i když jsme byli v ohrožení. Předpokládám, že jsme díky tomu měli šanci v online světě zaujmout. Zapojili jsme seniorky a seniory, kteří v kavárně pracují. Bylo jen na nich, co nám řeknou a kam nás pustí. My tomu jen dali formu.
V komunikaci jsme se díky kampani Babi nebude sedět v koutě! hodně zaměřovali na smysl práce ve stáří. tzn. nekomunikovali jsme jen to, že je tady kavárna, která potřebuje pomoct, ale myslím, že jsme dostatečně mluvili o tom, proč to dává smysl a proč je to důležité.
Zásadní pro úspěšnost sbírky byl určitě SOS faktor, tedy fakt, že kavárně šlo opravdu „o život“. Cíl byl jasný a každý si ho uměl představit. Podporovatelé teď mohou chodit do kavárny, kterou nám pomohli zachránit.
Díky čemu podle vás sbírka tak silně zarezonovala s veřejností? Bylo to téma stáří, autenticita projektu, nebo třeba vizuální styl kampaně?
Věřím v mix všeho zmíněného. Nutno říct, že kavárna je součást neziskové organizace Elpida, mohlo to podpořit důvěru v projekt. Zároveň Elpida v rámci individuálního fundraisingu moc aktivní není, veřejnost v tomto směru nějak systematicky neoslovujeme a myslím, že tentokrát přispívala poměrně nová skupina lidí.
Možná jsme měli výhodu v tom, že z výsledku mohou těžit i přispěvatelé – opravdu díky nim přežije kavárna, která není jen na Instagramu, nepomáhá jen seniorům – mohou vše sami zažít, trávit u nás čas a dát si skvělý koláč.
Věřím, že roli mohl hrát i vizuál kampaně. Ten promyšlený byl – navazuje na celoroční kampaň Babi nebude sedět v koutě! a záměrně jsme se spojili s mladým grafikem. Díky současné grafice jsme možná oslovili i mladší cílovou skupinu.
Co vám úspěch kampaně ukázal o vašich podporovatelích a dárkyních? A změnilo to nějak váš pohled na fundraising?
Ukázal nám, že se nám podařilo vytvořit místo, o které lidé stojí a jsou ochotní pro kavárnu aktivně něco udělat. Přispívají ve sbírce, chodí k nám na kafe, nosí nám kytky… 😊
Jestli to nějak změnilo pohled na fundraising, to jsme si ještě nestihli vyhodnotit, každopádně sbírka je stále aktivní. Cílová částka je vybraná, ale každou další korunu využijeme na úpravy zahrádky, lepší značení z ulice a výhledově se nám díky tomu třeba podaří i rozšířit otevírací dobu.
Jaké jsou teď další plány se Starou školou? Chystáte se třeba do budoucna více pracovat s pravidelnými dárci?
Budeme se snažit, aby kavárna byla soběstačná. Důležité je pro nás, aby hosté chodili a byli spokojení. To znamená mít nabídku, která je pro ně atraktivní, zajistit, zaškolit personál a udržet komunikaci skrze newsletter a Instagram, protože nás baví je bavit. 😊 Chceme posílit doplňkový prodej (merch), pořádat mezigenerační akce a spustit e-shop, kde bude možné rezervovat si naše čerstvé produkty. Pokud jde o dárcovství, byli bychom rádi za další firemní partnerství.
Za Darujme.cz děkujeme za rozhovor.
Rozhovor s Ivetou Čížovou (Elpida, o.p.s.) vedla Martina Vaňková (Darujme.cz).
Kavárnu Stará škola můžete navštívit na pražském Smíchově na adrese:
Na Bělidle 34, Praha 5
Po-Pá: 8:00–19:00
