Pomáhat je normální. Chcete rapujícího jednorožce?
Ne každé dítě, které nese bolest, je vidět na první pohled. A ne každé dítě, které trpí, je tím nemocným.
Vedle dlouhodobě nemocných dětí totiž často stojí jejich sourozenci. Tiše. Statečně. Bez pozornosti, kterou by sami také potřebovali.
Právě jim dává hlas projekt Skleněné děti od Srdcem Robinson, který založila Tereza, máma, která zažila, jaké je to mít dlouhodobě nemocné dítě.
Já pomáhám, ale chci pomoc víc a vy můžete taky.
Motivace pro vás?
Když se vybere 100 000 Kč. Já složím RAP song, koupím převlek jednorožce a natočím video. Pozor, každý, kdo dá 10 000 a více bude v songu zmíněn. Samo pokud bude chtít. :-)
A to už stojí za pár stovek ne? 😉
Proč tato výzva?
Na podporu dlouhodobě nemocných dětí, jsem viděl mnoho výzev. A je skvělé, že jsou, lidé co takto pomáhají jsou hrdinové. Nejde o to, kolik má tvá firma tržbu, že už je jednorožec. Jde o to, kolika lidem si v v životě pomohl. Tady jsou ti skuteční jednorožci.
Mezi obyčejnými lidmi.
Podpora skleněných dětí, tedy sourozenců dlouhodobě nemocných je unikátní. A tyto děti jsou neviditelné, často jimi i být chtějí. Všichni můžeme pomoci, jim být zase vidět.
Nikdo se totiž neptá, jak se má ten zdravý sourozenec. Je zdravý, je v pohodě ne? Často bohužel ne. Psychický stav je mnohdy horší, než u nemocného.
Jsem laskavý chachar, jsem obyčejný kluk z Ostravy. Hodně tvořím na Linkedin, kde lidem kouzlím úsměvy. Šířím laskavost a také mám neteř, která se už roky léčí.
V rodině, kde se bojuje s nemocí, se sourozenci často učí ustoupit do pozadí. Nechtějí přidělávat starosti, a tak mlčí. Přesto i oni potřebují být viděni, slyšeni a podpořeni. Pomozme jim.
Když do rodiny vstoupí vážná nemoc, změní všechno. Rodiče bojují o zdraví svého dítěte, žonglují mezi nemocnicemi, strachem a nadějí. A vedle toho všeho stojí někdo další – sourozenci. Děti, které jsou zdravé, silné, které nevyžadují lékařskou péči. Děti, které rodiče milují, ale ne vždy na ně zbývá tolik času a energie. Děti, které si samy říkají: „Nebudu přidělávat starosti."
Říká se jim skleněné děti – protože jsou jako průhledné. Nejsou neviditelné úmyslně. Ale v rodině, kde je nemoc každodenní realitou, se přirozeně naučí ustoupit.
Skleněné děti nepochybují o lásce svých rodičů. Ale vnímají, že jejich potřeby jdou stranou.
„Věděla jsem, že jsem milovaná. Ale taky jsem věděla, že nejlepší, co můžu udělat, je být nenáročná.“
Učí se být silné. Přizpůsobují se. Vztahy s rodiči to nemění – ale jejich vlastní vnímání sebe sama ano.
„Dnes jsem vnímavější k potřebám druhých. Někdy ale i na úkor sebe.“
A pak je tu škola, kamarádi, širší rodina. Ti všichni vidí nemocného sourozence. Ale kdo vidí je?
„Ve škole mi nikdo neublížil. Ale nikdo se taky nezeptal, jak mi je. A to možná bolelo víc než cokoliv jiného.“
Dospělost přináší nové uvědomění. Najednou si uvědomí, že dlouho potlačovali své vlastní emoce – smutek, vztek, nejistotu, strach. Až později se učí, že jejich pocity jsou důležité.
„Celé dětství jsem potlačovala smutek, vztek, žárlivost. Dovolila jsem si je cítit až s narozením vlastních dětí. Až tehdy mi došlo, jak moc mě to ovlivnilo.“
Vidět všechny děti v rodině
Není to o tom, že by rodiče dělali něco špatně. Dělají, co mohou. Ale někdy není v lidských silách být všude. Když se v rodině bojuje o život, každá kapka energie jde tam, kde je jí nejvíc potřeba. Pomozme jim zajistit podporu, kterou si zaslouží. Péče o jedno dítě stojí 21 700 Kč – pokrývá terapeutická sezení, bezpečný prostor pro zpracování emocí a konkrétní podporu na míru. Touto sbírkou chceme poskytnout pomoc 25 dětem, aby už na všechno nebyly samy a byly vidět.
Všechny „malé" bojovníky i jejich statečné sourozence podporujeme v rámci našeho projektu Můj život s diagnózou, kde jim nabízíme bezpečný prostor, kde můžou říct nahlas, co cítí – beze strachu, že tím někoho zatíží, zraní. Máma a táta není terapeut. A je to tak v pořádku.
Co díky vaší podpoře zajistíme? ❤️ Terapeutickou a koučovací podporu pro sourozence nemocných dětí ❤️ Individuální konzultace, kde mohou sdílet své otázky, obavy i radosti ❤️ Bezpečný prostor, kde se mohou ptát, mluvit a být slyšeni
Protože všechny děti v rodině by měly mít prostor být nejen silné, ale i slyšené.
