Srdce pro hospic

Mnoho lidí ten dar oslavit takto kulaté narozeniny nedostane. Někdo z důvodu tragické události jako moje mamka, někdo z důvodu nemoci. Já ten dar dostala. Toto výročí si zaslouží oslavu. Ovšem ten, kdo mě alespoň trochu zná, bude vědět, že to není můj styl. Určitě by se mi sešla spousta krásných dárků, ale to pořád není můj styl. Co mě opravdu potěší, je to, když já sama můžu někoho obdarovat, pomoct, či ocenit to, jak někdo pomáhá druhým. 

Pokud by si na mě někdo při tomto výročí vzpomněl s dárkem, moc prosím, aby ten dárek byl putovní, aby dělal radost tam, kde je opravdu potřeba, v Hospici sv. Zdislavy v Liberci. Zde jsem doprovázela Jitku na její poslední cestě, které též nebylo dopřáno oslavit kulatiny. Byla statečná jak ona, tak její manžel Martin Babčický. Ale to je na jiný příběh. Při každé návštěvě hospice jsem si připadala jako v Nebi. Ano, smrt je zde přítomna každý den, přesto pečující hospice jsou jako andělé. Jejich práce je velmi náročná, stále nedoceněná. 

Proto bych tímto dárkem chtěla vyjádřit díky těm, kteří pracují v hospici a berou svoji práci jako poslání. A to i díky vám, kteří máte srdce na správném místě. Pojďte do toho se mnou a podpořte hospic.