Podpořte ženy, které hledají cestu zpět k bezpečí a stabilitě – dejme jim společně naději a sílu jít dál
Některé ženy procházejí životem s nesmírnou zátěží – pečují o děti, seniory nebo blízké s postižením, aniž by měly někoho, kdo by podal pomocnou ruku. Jiné se ocitnou v obtížné životní situaci, kde se zoufalství promění v dluhy, závislosti a nakonec i ztrátu domova. Často zůstávají samy, nebo v nefunkčních vztazích, vyčerpané, bez naděje na změnu. Když už nezbývá síla jít dál, jsme tu pro ně – pomáháme jim znovu se postavit na nohy a ukazujeme jim, že na to nejsou samy.
Pomáháme jim nejen psychicky a duchovně ve chvílích nejhlubší krize, ale poskytujeme také bezpečný prostor, kde se mohou setkávat s ostatními, sdílet své příběhy a nebýt souzeny. Víme, že péče o děti je často nejtěžším břemenem, proto nabízíme podporu při jejich výchově i smysluplné volnočasové aktivity.
Podporujeme ženy v jejich osobním rozvoji, aby znovu získaly sebevědomí a šanci na lepší budoucnost. A protože k novému začátku patří i odpočinek, organizujeme pro ně krátkodobé rekreační pobyty, kde načerpají síly a nadechnou se do nového života.
Co poskytujeme ženám, které k nám přichází?
- Bezpečný prostor pro setkávání a sdílení s jinými ženami
- Psychickou a duchovní podporu ve chvílích krize
- Pomoc s péčí o děti
- Možnost vzdělávání a osobního rozvoje
- Volnočasové aktivity
- Krátkodobé rekreační pobyty pro odpočinek a načerpání sil
Společně můžeme změnit jejich osudy. Pomozte nám i Vy dát těmto ženám novou naději.
________________________________________________________________________
(ilustrační foto: Jindřich Štreit)
Příběh Moniky z Havířova, který s námi sdílel sborový důstojník Jakub Kowalczyk
"Moniku jsem poznal po svém příjezdu do Havířova díky její mamince, která jako dobrovolnice již dlouho pomáhá v Armádě spásy. Bylo to v létě roku 2021.
Jedním z Moničiných problémů bylo, že byla odsouzena za trestný čin. Z lásky ke svému partnerovi a ve snaze ho ochránit se přiznala k věcem, které nespáchala. Soud prokázal moudrost a přeměnil trest na veřejně prospěšné práce v rozsahu 200 hodin. Rozhodl jsem se vzít Moniku do našeho sboru. Pomáhala, učila se systematičnosti a zodpovědnosti. Samozřejmě byla pod dohledem probační úřednice z havířovského soudu.
Mezitím se některé z Moničiných dětí mohly zúčastnit letních táborů, které organizuje náš sbor. Monika se rozhodla Armádě spásy důvěřovat, a po určitou dobu bydlela na azylovém domě pro rodiny s dětmi.
Tento příběh ještě pokračuje, ale věřím, že díky našemu přístupu a podané ruce bylo v životě Moniky a jejích dětí zaseto dobro, naděje a víra… "
Příběh paní Marcely z Krnova, který s námi sdílela sborová důstojnice Jana Kováčiková
"Paní Marcela žila v Ostravě s přítelem a dvěma dětmi. Když její vztah skončil, zůstala sama a musela opustit byt. Byla na mateřské dovolené, bez dostatku financí a bez jasné představy, co dál. Každý den se potýkala s obavami, jak zajistí dětem bezpečí a nový domov.
V těžké chvíli se obrátila na Komunitní centrum Armády spásy v Krnově. Kde jí pomohli najít ubytování v azylovém domě. Bylo to poprvé po dlouhé době, kdy se necítila zcela sama. Začala navštěvovat sbor, kde našla nové přátele, přijetí a také víru, která jí dodala sílu nevzdat se. Její syn mohl jezdit na finančně dostupné tábory organizované Armádou spásy a zažívat chvíle dětské radosti.
Díky podpoře sociálních pracovnic se po dvou letech přestěhovala do vlastní garsonky a později získala startovací byt. Každým krokem se učila znovu věřit, že její život může být lepší. Dnes žije v městském bytě a pracuje v chráněné dílně. Její děti vyrostly a ona se rozhodla vrátit pomoc, které se jí dostalo – ve sboru nyní slouží ženám, které procházejí podobnými těžkostmi. Ví, jaké to je ztratit naději, ale také ví, že s podporou druhých je možné začít znovu."
Přeji ženám (a nejen jim) hlavně víru, sílu, naději a lásku.