Proč bude ptačí park Jihlávka výjimečný?

Ptačí park vzniká v drsné krajině Vysočiny u obce Jihlávka v nivě Hamerského potoka, kde najdeme pestrou mozaiku stanovišť, která z české krajiny rychle mizí – rašeliniště, podmáčené louky a mokřady. Území navazující na přírodní rezervaci Rašeliniště Kaliště nabízí velkou příležitost pro obnovu. Mnohé zdejší louky jsou dnes zarostlé a bez pravidelné péče časem ztrácejí svou přírodní hodnotu. Postupnou obnovou krajiny chceme podél Hamerského potoka vytvořit souvislý pás různých stanovišť, který propojí cenné přírodní lokality.

Čeká nás obnova rašelinných luk a výhledově i revitalizace před sto lety narovnaného Hamerského potoka. Foto Archiv ČSO.

Jedním z nejvzácnějších a nejohroženějších biotopů jsou rašeliniště, především ta ve vyšších polohách. Jde o místa, která byla formována přírodou po tisíce let a lidé je během posledních 100 let zničili, odvodnili, nechali zarůst. Přitom po staletí zadržovala vodu v krajině – sloužila proti povodním, suchu, ke zlepšování mikroklima a v neposlední řadě i jako domov pro vzácné druhy živočichů a rostlin. Chceme jejich funkci obnovit a postupně tak umožnit mnohým druhům šířit se z přírodní rezervace do širšího okolí.

Dobrou zprávou je, že na správě území s cílovou rozlohou 100 hektarů se bude aktivně podílet regionální pobočka ČSO na Vysočině, která má s obnovou podobných lokalit bohaté zkušenosti a provádí již na území parku mnohaletý monitoring živočichů i rostlin.

Hamerský potok, foto Vojtěch Kodet

Velkou proměnou projde také Hamerský potok. Návrat původních meandrů připravuje Kraj Vysočina společně s regionální pobočkou ČSO a kanceláří ČSO, symbolicky 100 let od jeho napřímení. Potok, který byl před sto lety přizpůsoben lidským potřebám, tak dostane šanci vrátit se ke svému přirozenému toku.

Nyní chceme vykoupit 6,3 hektaru pozemků, které se stanou základem nového ptačího parku. Na jejich výkup potřebujeme 1,9 milionu korun. Dalších 600 tisíc korun pomůže zajistit první péči o území a zahájit postupnou obnovu krajiny.

Co konkrétně na území vznikne?

Díky současnému výkupu získáme do vlastnictví 6,3 hektarů pozemků, na nich postupně začneme s:

obnovou rašeliniště,
péčí o louky,
šetrným kosením a odstraněním staré vegetace,
strháváním drnu a obnovou mokřadů,
odstraňováním náletových dřevin
a zavedením šetrné pastvy.

Život, který sem společně vrátíme.

Cílové druhy ptáků, které především chceme v parku dlouhodobě podporovat:

bekasina otavní,
bramborníček hnědý a černohlavý,
chřástal vodní, kropenatý a polní,
linduška luční
slavík modráček
jeřáb popelavý.

Bramborníček hnědý, foto Ludmila Korešová

Cílená opatření pomohou také celé řadě druhů živočichů i rostlin, jako jsou:

blatnice skvrnitá, ropucha obecná a zelená, skokan ostronosý, čolek obecný,
užovka obojková, slepýš křehký
motýli hnědásek jitrocelový a rozrazilový, ohniváček modrolemý, modrásek ušlechtilý,
měkkýši škeble rybniční, kuželík tmavý,
pavouci skákavka mokřadní, skálovka mokřadní,
vydra říční,
ostřice bažinná, prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský a mnoha dalším.