Rok                              Dodatky                      Opravy                         Cena

2024                            5                                  38                                88.451,-

2025                            5                                  37                                86.394,-

2026                            13                                 41                                119.999,-

 

Památník obětem šoa je umístěn v Pinkasově synagoze, druhé nejstarší dochované synagoze v Praze. Impuls k jeho vytvoření přišel od Hany Volavkové, tehdejší ředitelky Státního židovského muzea. V letech 1950-1954 prošla synagoga nejprve rozsáhlou rekonstrukcí, kdy byla obnovena do své původní podoby. V letech 1955-1959 vznikl i díky symbolickému propojení prostoru synagogy s prostorem Starého židovského hřbitova pomyslný náhrobní kámen pro zavražděné Židy z českých zemí. Autory jednoho z nejstarších památníků svého druhu byli akademičtí malíři Václav Boštík a Jiří John, kteří na zdi synagogy napsali jména více než 77 000 Židů. Každé jméno představovalo jeden konkrétní osud, záznam o jednom životě. Pro mnohé z nich je to dodnes jediné místo, kde jsou vzpomenuti a kde lze uctít jejich památku.

                       

Nápisy jsou řazeny abecedně podle názvů obcí, resp. podle posledního bydliště před deportací či zatčením, a dále abecedně podle příjmení. Rodiny, pokud byly zjištěny, jsou uváděny společně, další údaje obsahují datum narození a datum úmrtí, které je ve většině případů datem deportace, tj. poslední zprávou o osudu oběti. Většina textů je psána černou barvou. Názvy lokalit a hvězdičky oddělující rodiny mají barvu okru, příjmení obětí a první písmena jejich vlastních jmen jsou provedeny v červené barvě. V hlavní lodi synagogy jsou zapsána jména obětí z Prahy, v dalších prostorách přízemí a na galerii v prvním patře jsou oběti z mimopražských obcí. 

 

Památník byl veřejnosti zpřístupněn roku 1960. Po pěti letech se však objevily první problémy se vzlínáním vlhkosti do kamenných stěn a synagoga byla proto v roce 1966 uzavřena. Po okupaci Československa v roce 1968 neměl komunistický režim, který nesl jednoznačně antisemitské rysy, na obnově památníku zájem. K jeho zpřístupnění došlo až po listopadu 1989. Synagoga byla zpřístupněna v roce 1992, obnovu poničených původních nápisů se podařilo dokončit  o tři roky později. Další rozsáhlé opravy a stavební zásahy si vyžádala povodeň v roce 2002, kdy voda dosáhla v synagoze až do výšky 120 cm. 

     

Od devadesátých let 20. století probíhají v synagoze průběžně aktualizace údajů: doplňují se jména nově zjištěných obětí, opravují se chybná data narození a úmrtí, někdy i forma jména. Tyto poznatky získáváme jak vlastními rešeršemi, tak i díky pomoci příbuzných zavražděných či jiných badatelů. Při doplňování jmen se jedná převážně o osoby, které byly zatčeny ještě před zařazením do hromadných transportů, a nejsou tak vedeny v transportních listinách. Nepřesnosti v datech narození a jménech ověřujeme pomocí židovských matrik, data úmrtí porovnáváme s údaji v dnes již velkém počtu zpřístupněných českých a zahraničních databází obětí šoa.            

 

Zásah do nápisů v památníku je poměrně náročný proces, který pravidelně již několik let provádějí renomovaní restaurátoři. Odstranění chybných nápisů se provádí směsí lihu a acetonu, nové nápisy jsou doplněny odsátou olejovou barvou, ředěnou levandulovým olejem a damarovým lakem v rektifikovaném terpentýnu. Jelikož se mnohdy nápisy nacházejí ve velké výšce, je nutné v synagoze postavit lešení. Veškeré práce se provádějí bez omezení otevírací doby synagogy a v případě zájmu je tedy můžete sledovat naživo. Celkem se nám dosud podařilo doplnit více než 300 nových jmen obětí šoa a opravit přibližně stejný počet chybně uvedených dat. 

 

Údaje opravujeme též v naší veřejné databázi obětí šoa, v tzv. Digitálním rozšíření Pinkasovy synagogy. Nahlédnout do ní můžete v informačním kiosku přímo v synagoze nebo přes webové rozhraní (https://pinkas.jewishmuseum.cz/cs/vyhledavani). Vyhledávat lze podle jména, data narození nebo místa posledního bydliště. Kromě základních údajů o oběti je k dispozici i navigace ke stěně, kde přesně je nápis v synagoze umístěn. Naším velkým úsilím je přiřazovat k jednotlivým obětem jejich fotografie. Od roku 2022 se nám ve spolupráci s dalšími archivy, ale i s potomky a příbuznými zavražděných podařilo získat více než 3000 nových fotografií.