Až 25 milionů stěhovavých ptáků, včetně vzácných a chráněných druhů, je každoročně nelegálně zabito při jejich strastiplné pouti mezi 3 kontinenty - Evropou, Afrikou a Asií. A ti, co přežijí, nemají vyhráno – v intenzivně využívané a rychle se měnící krajině nemají kde hnízdit ani čím nakrmit sebe a svá mláďata. Ptáci neznají hranice, a proto je musíme chránit nejen u nás, ale i na jejich migračních cestách. Rozhodli jsme se proto podpořit práci našich kolegů v BirdLife Cyprus, abychom bránili masakru stěhovavých ptáků ve Středomoří a zlepšili jejich podmínky na hnízdištích. Svým darem podpoříte jak práci našich středomořských kolegů na Kypru, tak ochranu stěhovavých ptáků v Česku. DĚKUJEME!
Čápi bílí i černí, pěnice černohlavé, hrdličky divoké, křepelky polní, vlhy pestré, dudci chocholatí, včelojedi lesní... a mnoho dalších ptačích druhů je ohroženo nelegálním lovem ve Středomoří.
Hrdlička divoká se často stává obětí střelců. Foto BirdLife Malta.
Cesta do zimovišť je pro ptáky velmi náročná a vyčerpávající. Musí často uletět ohromné vzdálenosti, kde čelí nepřízním počasí i predátorům. Překonávají pouště, moře i velehory. Největší nebezpečí pro ně ovšem znamená člověk. Dráty a sloupy elektrického vedení, nezajištěné nebo špatně zajištěné skleněné plochy, otrávené návnady, stále ubývající vhodné biotopy – to vše musejí ptáci na své pouti zvládnout. A když už se všem antropogenním pastem ptáci vyhnou, čekají na ně plně vybavení nemilosrdní lovci ve Středomoří. Více než 60 % druhů stěhovavých ptáků se stává terčem lidského lovu, odchytu či obchodu. Ptáky střílejí, chytají je do sítí nebo na lep. Umírají většinou velmi krutě, pomalu a v bolestech. Každému devátému druhu hrozí vyhynutí.
Jedním z míst, kde dochází k masovému nelegálnímu lovu ptáků je Kypr, důležitá zastávka na migrační trase mezi Evropou a Afrikou. Podle řecké mytologie je rodištěm Afrodity, bohyně lásky a krásy – ostrov, do kterého se snadno zamilujete. Pro migrující ptáky ale může být zastávkou, která jim místo lásky přinese smrt. Každý podzim jsou tu nelegálním lovem usmrceny statisíce ptáků. Na podzim 2025 zde bylo nelegálně chyceno 726 000 ptáků (odhad na základě zkontrolovaných lokalit). Tomuto masakru se snaží bránit naši kolegové z BirdLife Cyprus – dlouhodobě usilují o to, aby se Kypr stal pro stěhovavé ptáky bezpečnějším místem. Velice si vážíme práce kyperských kolegů z BirdLife Cyprus. Známe je osobně a víme, s jakým nasazením se ochraně ptáků věnují. Odvádějí skvělou práci. Proto jsme se s nimi dohodli na dlouhodobé podpoře.
POMŮŽEME JIM SPOLEČNĚ?
Váš dar použijeme na OCHRANU STĚHOVAVÝCH PTÁKŮ. 50 % půjde na podporu činnosti kolegů z BirdLife Cyprus na Kypru. 50 % využijeme k ochraně stěhovavých ptáků v ČR. Ambelopoulia – zakázaná, přesto oblíbená podpultová kyperská „delikatesa“, foto: BirdLife Cyprus
Křepelka polní se často chytá do sítí. Ptáci poté většinou končí na černém trhu - v restauracích nebo v zajetí.
50 % VYBRANÝCH PENĚZ POŠLEME KYPERSKÝM KOLEGŮM Z BIRDLIFE CYPRUS NA JEJICH BOJ S NELEGÁLNÍM ZABÍJENÍM PTÁKŮ. Kteří pravidelně monitorují místa nelegálního odchytu, upozorňují na porušování zákonů a spolupracují s úřady na postihování pytláků. A jejich úsilí přináší výsledky:
od zahájení monitoringu v roce 2002 kleslo používání nelegálních sítí v monitorované oblasti o 86 %.
Vykoupili pozemky o velikosti 3 hektarů a vytvořili rezervaci Thkio Mosfilies (U dvou hlohů), ležící přímo uprostřed oblasti oblíbené pytláky.
Vytvořili zde bezpečné útočiště pro ptáky, které zároveň slouží jako místo pro vzdělávání a seznamování s přírodou. Ve vykupování pozemků zde chtějí pokračovat.
Vzdělávají děti a místní komunity a každoročně seznamují s krásou ptáků a ochranou přírody více než 2 000 školáků.
K přirozeným překážkám na migrační cestě ptáků se přidává také pronásledování člověkem. A ten je mnohem krutější a ničivější než kterýkoliv predátor. Foto BirdLife Cyprus.
50% VYBRANÝCH PENĚZ VYUŽIJEME NA OCHRANU STĚHOVAVÝCH PTÁKŮ V ČESKU, KONKRÉTNĚ BUDEME:
Chránit hnízda rorýsů, jiřiček a vlaštovek při stavebních úpravách domů, na kterých hnízdí
Vytvářet nové hnízdní příležitosti (budky, ostrůvky, vhodná prostředí apod.)
Opravovat hnízda čápů
Značit přímo v polích hnízda ptáků (motáků, čejek, chřástalů ad.) a díky domluvě se zemědělci zamezit jejich zničení při polních pracích
Zabezpečovat smrtící skleněné plochy
Prosazovat lepší zemědělskou politiku, šetrnější k přírodě
S konkrétními sedláky domlouvat rozumné a pro ptáky vhodné hospodaření
Přímo v terénu zjišťovat stav ptáků a příčiny jejich úbytku.
Děkujeme! O výsledcích našeho společného snažení vás budeme pravidelně informovat!
Dárcovské výzvy k projektu
Podpořte tento projekt ještě víc a zapojte kamarády
Stěhovavých ptáků ubývá. Pomáhejme jim na cestě i doma
Více než 60 % druhů stěhovavých ptáků čelí nelegálnímu lovu. A podle nové zprávy BirdLife International ubývá celosvětově 45 % druhů stěhovavých ptáků. Přibližně každý devátý druh je navíc ohrožený vyhynutím.
Každý rok urazí miliardy ptáků tisíce kilometrů. Překonávají kontinenty, moře i státní hranice. Na své cestě potřebují bezpečná místa k odpočinku, dostatek potravy a vhodná místa k hnízdění. Jejich cestu ale ohrožuje ničení přirozeného prostředí, intenzivní zemědělství, klimatická změna i nelegální lov a odchyt.
Ptáci neznají hranice. Ani jejich ochrana by je neměla znát.
Důležitou zastávkou na migrační trase mezi Evropou a Afrikou je Kypr. Každý rok tudy proletí obrovské množství ptáků, z nichž mnozí se stávají obětí nelegálního odchytu. Ve spolupráci s organizací BirdLife Cyprus proto podporujeme ochranu ptáků přímo na místě. Pomáháme s monitoringem, prosazováním ochrany ptáků i vzděláváním dětí.
Zároveň chráníme ptáky také v České republice – sledujeme a podporujeme čápy, pomáháme čejkám a dalším druhům zemědělské krajiny a usilujeme o bezpečnější skla, do kterých ptáci často narážejí.
Každý pták potřebuje bezpečné místo, ať už právě letí přes Středomoří, nebo se vrací na hnízdiště u nás.
Pomozte nám chránit ptáky na jejich cestě i doma. Váš dar podpoří konkrétní ochranářské aktivity v České republice i na Kypru.
Děkujeme, že vám osud ptáků není lhostejný. Díky vám můžeme společně pracovat na tom, aby se ptáci měli kam vracet.
Lepové pasti jsou jedním z nejkrutějších nástrojů pro odchyt volně žijících ptáků. Jde o neselektivní způsob lovu, kdy zde ptáci hynou dlouhé hodiny. Zde se například na Kypru chytil na lepovou past kalous ušatý. Foto: C. Hein
1. 10. 2026
Sledoval jeho cestu za hranice. Ve Francii ho zastřelili
Vědci sledovali jeho cestu pomocí GPS vysílače. Díky němu mohli poznávat, kudy letí, kde odpočívá a jak překonává vzdálenosti, které si jen těžko dokážeme představit. Jeho cesta ale skončila předčasně. Ve Francii byl během tahu zastřelen.
Příběh rybáka bahenního, o kterém informuje BirdLife International v newsletteru Wildlife Crime, připomíná, jak zranitelní stěhovaví ptáci jsou. Ani jejich schopnost překonávat tisíce kilometrů je neochrání před člověkem.
GPS vysílače pomáhají vědcům odhalovat migrační trasy, poznávat důležitá místa pro odpočinek a získávat informace potřebné k účinnější ochraně. Zároveň ale někdy přinášejí i bolestné zprávy o tom, jak jejich cesta skončila.
Nelegální zabíjení a odchyt ptáků nejsou problémem jediné země. Ptáci překonávají hranice států, a proto musí být mezinárodní i jejich ochrana.
Česká společnost ornitologická se podílí na ochraně ptáků u nás i ve spolupráci se zahraničními partnery. Na Kypru podporujeme organizaci BirdLife Cyprus, která pracuje na omezení nelegálního odchytu a zabíjení ptáků na důležité migrační trase mezi Evropou a Afrikou. V Česku pomáháme druhům, které potřebují naši ochranu při hnízdění, na tahu i při každodenním hledání potravy.
Každý pták by měl mít šanci dokončit svou cestu.
Pomozte nám vytvářet bezpečnější svět pro ptáky. Váš dar podpoří jejich ochranu v České republice i na Kypru.
Děkujeme, že pomáháte dávat ptákům šanci na život.
Příběh mladého orla královského Felixe má šťastný konec. Po měsících v zajetí se tento výjimečný pták znovu vrátil do volné přírody.
Felix se loni vydal ze Srbska na svou první velkou cestu a doletěl až do Sýrie. Tam ho bohužel odchytili pytláci a požadovali za jeho propuštění výkupné. Felix se nakonec podařilo zachránit díky libanonské organizaci LAMB, která se o něj více než půl roku starala v záchranném zařízení. Návrat ze země zmítané válkou se podařil až díky dlouhému vyjednávání a spolupráci lidí z několika zemí.
Po návratu do Srbska čekala Felixe další péče. V záchranném zařízení v zoologické zahradě Palić pod dohledem veterinářů a biologů postupně nabíral síly a znovu trénoval létání.
A 6. srpna přišel velký okamžik – Felix byl vypuštěn zpět do přírody. Dostal nové kroužky a také vysílačku, díky které mohou ornitologové sledovat jeho další cestu. A Felix nezklamal. Během několika dní už urazil stovky kilometrů a dostal se až ke Slovensko-Polské hranici. 🦅
Felixův příběh ukazuje, že ochrana ptáků nezná hranice. Jeho záchrana byla možná jen díky spolupráci lidí, organizací a institucí z několika zemí.
A právě o tom je také projekt Let o život – chránit ptáky na jejich cestách napříč Evropou, protože jejich životy ohrožujeme nejen na místech, kde hnízdí, ale i během jejich migrace.
Felix je zase volný. A my mu přejeme šťastný let! 💚🦅
Felix v Palić Zoo, kde se zotavoval, foto Palić Zoo
Felix po vypuštění urazil stovky kilometrů
13. 3. 2026
BirdLife Cyprus’ právě zveřejnil výsledky monitorovacího programu: během podzimu bylo na Kypru bylo ilegálně zabito 726 000 ptáků.
Zpráva BirdLife Cyprus o podzimní sezóně 2025 odhaduje, že v monitorované oblasti bylo nelegálně zabito přibližně 726 000 ptáků. Celková míra odchytu do sítí se meziročně mírně zvýšila o 4 %, přičemž výrazný nárůst nastal ve východní části zámořského území (ESBA), kde policie omezila pravidelné proaktivní noční kontroly. Naopak v části ostrova spravované Kyperskou republikou klesl odchyt do sítí o 47 %, mimo jiné díky cíleným raziím proti organizovaným skupinám v oblasti Larnaky. Tyto zásahy vedly k vysokým pokutám, odhalení téměř tisíce připravených mrtvých ptáků i k zabavení drog a zbraní.
Zjištění ukazují, že důsledná a viditelná kontrola (např. přítomnost policie) má přímý vliv na omezení nelegálního lovu, zatímco její oslabení vede k rychlému návratu této praxe. Přetrvávajícím problémem zůstává používání lepových tyček, kde nízké pokuty snižují odstrašující efekt. Dlouhodobá data však zároveň potvrzují výrazný pokles používání sítí ve srovnání s počátkem 2000. let. To naznačuje, že systematické vymáhání práva a cílené zásahy mohou přinášet skutečné výsledky – a při jejich pokračování existuje reálná šance nelegální odchyt ptáků dále omezovat. Zabavený úlovek. Autor fotky: Guy Shorrock, Former Senior Investigations Officer with 30 years at RSPB
26. 5. 2025
Silný precedent pro spravedlnost v ochraně přírody
V únoru 2024 byl ve Francouzských Alpách zastřelen mladý orel mořský, který byl vypuštěn do přírody teprve šest měsíců předtím. Lovec měl původně zaplatit pokutu 30 000 €, s čímž nesouhlasil a případ se dostal znovu k soudu. Dne 21. května 2025 soud rozhodl nově: lovec musí zaplatit 116 200 €, z toho 81 000 € jako náhradu škody na přírodě. Soud vycházel z vědecké metodiky připravené organizací LPO France (BirdLife partner), založené na studiích z Réunionu. Jde o důležitý krok k právnímu uznání skutečné hodnoty biodiverzity a ekosystémových služeb. Tento případ představuje silný precedent pro budoucí kauzy — a naději na spravedlnost pro další chráněné druhy, jako je například luňák červený.
Podle případové studie zveřejněné v prosinci 2024 v EuroNatur's Biodiversity Report čelí křepelka polní (Coturnix coturnix) v Srbsku vážnému ohrožení kvůli nelegálnímu lovu. Odhaduje se, že v západním Balkáně, zahrnujícím Srbsko, Černou Horu, Chorvatsko, Albánii a Bosnu a Hercegovinu, je každoročně nelegálně uloveno přibližně 160 000 křepelek. Navzdory mezinárodním závazkům vyplývajícím z Bernské úmluvy a Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů (CMS) Srbsko dosud nepřijalo Národní akční plán pro boj proti nelegálnímu zabíjení ptáků. Slabé tresty, nedostatečné prosazování práva a přetrvávající používání zakázaných metod, zejména elektronických vábniček, poukazují na systémové nedostatky v řešení tohoto problému. Tyto vábničky, i přes zákaz, zůstávají snadno dostupné a jsou volně prodávány online, což odhaluje významné mezery v regulaci. Místní ochranářské organizace, jako je Bird Protection and Study Society of Serbia (BPSSS), hlásí, že oblasti s vysokým výskytem pytláctví jsou dobře známé a často navštěvované opakovaně stejnými pachateli, přičemž v těchto oblastech jsou rutinně nacházeny zvukové vábničky. Ačkoli v roce 2021 byla zřízena specializovaná jednotka environmentální policie, prosazování zákonů zůstává nekonzistentní. Další inspektoráty se potýkají s úbytkem personálu kvůli stárnutí a nízkým mzdám. Zpráva zdůrazňuje naléhavou potřebu, aby Srbsko důsledně implementovalo stávající zákony, zvýšilo tresty za pytláctví a přijalo komplexní Národní akční plán proti nelegálnímu zabíjení volně žijících ptáků. K ochraně migrujících populací ptáků a zachování ekologického dědictví Jadranské migrační trasy musí Srbsko vymezit a efektivně spravovat chráněné oblasti a plně transponovat a prosazovat směrnice EU o ptácích a stanovištích. To zahrnuje řešení mezer v prosazování práva, boj proti kulturním normám podporujícím pytláctví a zaměření se na nelegální prodej a používání neselektivních loveckých zařízení přísnějšími tresty a zlepšenými mechanismy.
27. 3. 2025
Kyperská policejní jednotka proti pytláctví bohužel selhává
Podle zprávy BirdLife Cyprus z února 2025 došlo na Kypru na podzim 2024 k výraznému nárůstu nelegálního odchytu ptáků. Odhaduje se, že bylo odchyceno a zabito přibližně 620 000 ptáků. V oblastech pod správou Kyperské republiky vzrostl odchyt pomocí sítí o 76 % oproti podzimu 2023, což je přičítáno nečinnosti policejní jednotky pro potírání pytláctví vůči organizovaným skupinám pytláků. Naopak v britských suverénních oblastech (SBA) došlo díky efektivnímu prosazování zákonů k 22% poklesu odchytu. BirdLife Cyprus vyzývá k okamžitému zapojení kyperské policejní jednotky pro potírání pytláctví do všech forem trestné činnosti vůči divoké zvěři, včetně nelegálního odchytu ptáků, a k zavedení odrazujících trestů pro všechny formy odchytu ptáků, zejména pomocí lepových pastí.
Celá zpráva zde: https://flightforsurvival.org/law-enforcement-failure-leads-to-surge-in-bird-trapping-in-cyprus/
18. 7. 2024
Klesající trend populace hrdličky divoké (Streptopelia turtur) se díky mezinárodnímu plánu na ochranu (Species Action Plan - LIFE EuroSAP) a zákazu lovu alespoň částečně začal obracet k lepšímu. Plán z roku 2018 se zaměřuje na zlepšení životního prostředí hrdliček divokých a reguluje jejich lov. Zákaz lovu v západní Evropě od roku 2021 přinesl ovoce – populace hrdličky zde začíná růst. Bohužel, úplný zákaz zatím neplatí všude a populace hrdličky, která využívá východoevropskou migrační trasu, dál klesá. Pozitivní zprávou je rozhodnutí Rakouska o úplném zákazu lovu od roku 2024.
Celá zpráva k přečtení zde: https://www.birdlife.org/news/2024/07/18/a-brighter-future-for-the-european-turtle-dove/
Na obrázku graf vývoje populace, modře je populace využívající západoevropskou migrační trasu, oranžově východoevropskou
1. 3. 2024
Rozkrytá italsko-polská pašerácká síť
V Polsku byl kvůli ilegálnímu odchytu a obchodu s chráněnými ptáky zadržen italský občan, který zneužíval své chovatelské povolení k pašování ptáků. Ty totiž odchytával ve volné přírodě. Vytrvalost ochranářských organizací (BirdLife partneři OTOP a Lipu a CABS - Committee Against Birds Slaughter ) vedla k rozkrytí širší pašerácké sítě.
Policejní zátah v listopadu 2023 odhalil téměř 500 ptáků v otřesných podmínkách a dále například 33 odchytových sítí. Zabavení ptáci byli přepraveni do záchranné stanice Ostoja k rehabilitaci. Zatčený muž je považován za šéfa pašerácké skupiny, která pravděpodobně v posledních letech pašovala tisíce živých zpěvních ptáků z východní Evropy do Itálie. Odhady naznačují, že pod jejich rukama v uplynulých letech prošlo 16 000 a 20 000 ptáků. Tento případ zdůrazňuje potřebu lepších kontrol a důležitost mezinárodní spolupráce v ochraně ohrožených druhů.
Kontrola falešných kroužků na ptácích zabavených italskému pašerákovi poblíž Gdaňsku v Polsku (foto: CABS).
2. 1. 2024
Smutné zprávy. Dva vzácné orly královské a dva luňáky červené zabil prozatím neznámý pachatel na Břeclavsku.
Pravděpodobně je otrávil zakázaným nervovým jedem karbofuranem. První zabitý pták byl nalezený díky lokátoru, který signalizoval, že se pták nehýbe. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) na místě dohledala ještě dalšího orla královského a dva luňáky červené. Případ si převzala kriminální policie. Jižní Morava patří k nejvíce problematickým místům v Česku, co se týká cíleného trávení dravců a dalších volně žijících zvířat. Ornitologové apelují na veřejnost, aby se s případnými informacemi o trávení a pokládání otrávených návnad obracela na policii.
