Na obnovu školního dvora se dárci složili v online kampani. „Jde to i na školách,“ říká Ondra Hampl z Gymnázia Šumperk

Jako jeden z prvních otestoval v českém prostředí online sbírku pro školu, kde pracuje, a sklidil hned napoprvé obrovský úspěch. Oslovení dárci během jediného měsíce přispěli Gymnáziu Šumperk více než půl milionu korun na obnovu školního dvora. Skaut a průzkumník nových cest se v Ondřeji Hamplovi, „projekťákovi“ šumperského gymnázia, rozhodně nezapře. Co stálo za úspěchem školní online sbírky na Darujme.cz?  

 

Ondro, krom toho, že jsi projektový pracovník na Gymnáziu Šumperk, jsi také skaut a s online sbírkami máš zkušenosti i z kampaní pro Junáka. Myslíš, že bys nám mohl přiblížit, jak se vám vedlo se získáváním financí? 

 Před čtyřmi lety jsme přebírali s kamarádem vedení skautského střediska. Máme pod sebou v Šumperku Skautský dům. Jsou to bývalá kasárna z první republiky a už neměla vyhovující tělocvičnu a k tomu sociální zařízení. Na stole byla varianta získat dotaci přímo přes Junák, ale potřebovali jsme k tomu vlastní prostředky, které jsme tenkrát neměli. Takže jsme se vydali cestou získávání financí od individuálních dárců přes Darujme.cz. 

Trochu jsme váhali s nastavováním cílové částky, ale nakonec jsme vybrali 200 tisíc. Bylo to úspěšné a díky tomu jsme provedli celou plánovanou rekonstrukci. Zkusili jsme navázat také dlouhodobým dárcovstvím a máme teď asi 15 dlouhodobých dárců, ale i to je pro nás nákup šesti sedmi nových celt ročně, což je skvělé. 

Druhá zkušenost byla, když v Loučné pod Desnou vznikl pod vedením mé sestry nový oddíl spadající pod naše středisko. Neměli tam prostor, kde skautovat. Nakonec vyšla jako nejlepší varianta postavit si vlastní jurtu. Přes Skautskou nadaci Jaroslava Foglara jsme vypustili kampaň Skautská jurta. V úhrnu jsme získali přes 300 tisíc korun. Oproti té první kampani, kde byli spíš menší a střední dárci, nám tady ustřelila jedna štědrá rodina, která neměla ani děti ve skautu, ale přesto darovala 90 tisíc korun. I takováhle milá překvapení se v dárcovství stávají. 

 

A jak tě napadlo zkusit online sbírku i pro Gymnázium Šumperk? 

Na začátku, když jsem na gymnázium nastupoval, abych sháněl peníze, byla vize vedení spíš dotační a grantová. Nikdo si moc neuměl představit i tuhle formu. Já už měl ale kampaň na Darujme.cz v plánu od začátku. Naštěstí je u nás vedení velmi otevřené novým nápadům, a tak jsem dostal zelenou zkusit i to, co jsem znal už ze skautu. 

V tu chvíli jsme ještě neměli vhodný projekt, se kterým bychom mohli naše příznivce a potenciální dárce oslovit. Věděl jsem, že aby to mohlo zafungovat, je potřeba, aby to bylo představitelné a lidi to zaujalo. A pak přišla myšlenka zrekonstruovat školní dvůr, a to bylo přesně ono.  

Když jsem si rešeršoval zkušenosti z jiných škol, tak jsem našel několik škol, které vedly nějakou menší online sbírku pod spolkem, ale jinak jsem nikde na podobnou zkušenost s tím, co jsme plánovali, nenarazil. Rád bych se propojil s nějakou další školou, která by do toho šla také, a vyměnil si s ní zkušenosti. Myslím, že by to bylo velmi cenné sdílení. 

Opravit si školní dvůr je vlastně nadstandardní věc pro zřizovatele. Prioritou jsou v první řadě věci jako například sociální zařízení atp., takže tam ta šance moc velká nebyla.  

Mně je cesta online kampaně velmi sympatická, takže jsem se v tom i sám dál vzdělával. Ať už u vás na Darujme.cz  nebo třeba u Světa neziskovek.  

Po úspěchu první sbírky se teď snažíme v rámci dlouhodobého dárcovství (lidé se mohou stát Patrony našeho gymnázia) propojit komunitu kolem školy, ať už absolventů nebo rodičů našich studentů nebo přátel školy a propojit to vzájemně nejen na bázi dárcovství a čistého přispívání peněz, ale také na bázi toho, že děláme různé kariérní akce a lidi nám můžou pomáhat třeba svojí zkušeností nebo mnoha zajímavými kontakty. Už se to tedy hodně zúročuje i nefinančně. Je to zase další prostor pro lidi, jak nás podpořit. 

„Ale musím říct, že je ke spuštění online sbírky obecně podle mě potřeba poctivá příprava. My jsme byli aktivní na sociálních sítích a také jsem posílal asi rok newsletter o dění ve škole. Všude jsme dávali najevo, že děláme taky něco navíc a že má smysl nás podpořit. Řekl bych, že máme dobrou viditelnost a lidé nás rádi sledují.“

 

Co vám tedy v přípravách na sbírku pomohlo? 

Je důležité to celé umět dobře a jednoduše vysvětlit. 

Oslovili jsme dvě architektky, aby nám zpracovaly vizuál proměny dvora, aby si to lidé dokázali dobře představit. Potenciální dárce se pak spíše identifikuje s něčím konkrétním. To si myslím, že nám v té kampani také hodně pomohlo. 

Pak bylo opět zajímavé nastavování cílové částky. Lidé se ptali, jak jsme tak přesně trefili částku, ale bylo to spíš naopak, že dárci se semknuli kolem té částky a nakonec jsme jí dosáhli. Je vlastně doteď pro mě až neuvěřitelné, že toho jde dosáhnout. Jsme rádi, že jsme byli odvážnější a dali si cíl pět set tisíc. Původně jsme přemýšleli o nižší částce, ale povedlo se.  

Nejsme ale u konce, projekt bude pravděpodobně dražší ve své širší variantě se zelení, se stromy a úpravami povrchů, kde se víc hrabe do země, což je teď už hodně drahé. 

 

Gratulujeme k tak skvělému výsledku. Co ještě myslíš, že bylo klíčem k úspěchu? 

Funguje individuálnější oslovení emailem. Po rozesílkách se vždycky sbírka pohnula. Někdy jsou lidé překvapení, že jim chodí trošku víc emailů, ale snažím se držet nějakou rozumnost. Dobré je segmentovat dárce a neposílat všechno všem. Ale celkem během té první sbírky dostali všichni tři hlavní emaily, když se něco v kampani pohnulo. Nemá cenu posílat tutéž informaci, jen jinak řečenou. 

 

Takže během tří emailů jste zvládli vybrat půl milionu korun? 

To bylo to hlavní, ale oslovoval jsem ještě stávající dárce. Těm jsem posílal ještě trošku víc. 

E-maily jsme posílali rodičům, absolventům a učitelům. Pro učitele jsem připravil vzorový e-mail, který mohli rozesílat dál a hodně tomu pomohly i sociální sítě. Platili jsme na sítích i propagaci. 

Kritický moment je kontinuální práce na kampani. Tam asi škola může ztratit dech. Bylo to ve výsledku dost práce. Mám namyšlený předem obsah postů na sítě. Dělali jsme rozhovory s významnými absolventy, dělali jsme taky krátká videa s dárci, kteří říkali, proč darovali a měli jsme vizuály k postupu sbírky. Celé to mělo jednotný vizuální styl. Nejsem grafik, ale minimálně to bylo rozpoznatelné. 

„Týden před koncem jsme byli na nějakých tři sta padesáti tisících. Věřil jsem, že když poslední den budeme mít přes čtyři sta tisíc, tak to klapne a lidé nás budou chtít dotáhnout do cíle. A bylo to tak.“

Jinak jeden měsíc bych doporučil jako dobrou dobu pro vedení kampaně, aby to dárce ještě zajímalo a vy jste to pracovně utáhli. 

V úplném závěru jsem na sociální sítě postoval postup sbírky každou hodinu. Dával jsem tam třeba i povzbuzující komentáře dárců z Darujme.cz. 

Je to hodně o způsobu odprezentování celé myšlenky. Byl jsem také na školení od Honzy Gregora z Neziskovek.cz o individuálním dárcovství. Honza mi dal také dobrou zpětnou vazbu ohledně naší aktuální snahy o získávání dlouhodobých dárců. Například se nesoustředit tolik na obsah projektu (co přesně do detailu budeme dělat, vzdělávací konference, motivační panely, dodělat dvůr), ale je to spíš o pocitu sounáležitosti a nabídnout dárcům něco speciálního – u nás je to třeba volný přístup k našim vzdělávacím akcím nebo na ples atp. Jde hlavně o to pracovat s emocemi lidí a s pocitem, že chtějí být něčeho součástí. Cílíme na absolventy a rodiče studentů. 

Jsme ve státním školství. Některé lidi možná napadne, že když máme peníze od státu, tak proč je chceme po dárcích… Ano, z grantů jdou zaplatit nějaké základní projekty, ale pokud máme nějaký záměr něco zlepšit, tak stojí za to to zkusit i takhle. A když takoví lidé darovat nechtějí, je to samozřejmě jejich volba. 

Dává mi hodně smysl i ta lokálnost při vedení kampaně, spoustu lidí to propojí, protože naše gymnázium znají a vědí, jak fungujeme. A o vzdělávání se už teď více mluví v celé republice. Přijde mi to větší téma tak tři roky. Sbírka na Darujme.cz je dobrou příležitostí, jak tohle téma dostat do povědomí ještě více. 

 

A teď trošku z jiného soudku. Sbírku jste vedli pod hlavičkou Nadačního fondu při Gymnáziu Šumperk. Jako škola máte zřizovatele město a dary, které můžete přijmout, jsou takzvaně účelově vázané. Myslíš tedy, že využití nadačního fondu je nejlepší varianta?  

V našem případě ano. Někdo by šel možná formou spolku, což je také schůdné. Záleží taky na tom, jakého má škola zřizovatele a jak má nastavené podmínky přijímání darů. Asi by to šlo i napřímo, aby se zaregistrovala přímo škola, jak říkám, záleží pak na zřizovateli.  

My jsme vlastně spíš aktualizovali SRPŠ, které fungovalo právě ve formě nadačního fondu. Putovaly tam pravidelné dary ve výši tři sta korun na žáka, které se používaly například na ocenění pro studenty nebo když se jezdí na soutěže. Upravili jsme status fondu tak, aby se z toho daly zaplatit jakékoli další projekty. Když jsme chtěli jít do kampaně na Darujme.cz, tak to takhle bylo nejpraktičtější.  

Lidé ve fondu i ve škole byli myšlence volného kampaňování nakloněni, ale svou pozici jsem si prošlapával a odpracoval. Je to hodně nový a volný prvek, který u nás na škole předtím vůbec nebyl. Měl jsem k ruce na čas i jednu kolegyni, která studovala projektový management, tak to jsem měl chvíli i něco jako tým. 

 

Je běžné, že mají školy projektového pracovníka jako jsi ty? 

Není to běžné. Stran specifičnosti takové kampaně chápu, že se to na školách řeší grantovou formou nebo žádostí na zřizovatele. 

Když je aktivní učitel nebo zástupce, určitě to může udělat kdokoli. Je potřeba mít dobrou myšlenku a obratně ji odkomunikovat. 

Kvůli kampani na dlouhodobé dárcovství jsem si dával dohromady segmentovanou databázi dárců do rozesílače (SmartEmailing), tak do budoucna budeme vědět více. Kampaň dáváme také ke konzultaci kamarádce z marketingu, tak to je také dobrý vhled. 

 

Myslíš, že se to dá zvládnout i dobrovolnicky, kdyby se chtěl vedení sbírky ujmout třeba někdo z rodičů?  

Určitě ano. A rozhodně se nemusí hned začínat s tak velkými projekty jako byl ten náš. Když si dáte na začátku cíl třeba vybrat dvacet tisíc na opravu něčeho menšího, vyzkoušíte si, jak to celé funguje, naberete první zkušenosti s komunitou kolem školy, jak na vás dárci reagují, co by třeba rádi podpořili a pak se můžete vrhnout i do větších projektů. Jen znovu opakuji, že je důležité, jak se celá sbírka odkomunikuje.  

 

A jak se ti pracovalo s Darujme.cz? 

Zkušenost s Darujme.cz je skvělá. Přijde mi geniální, jak si můžu stáhnout celé seznamy dárců v jednom Excelu. A nejvíc mě bavilo, jak mi během toho sbírkového měsíce cinkaly emaily s notifikacemi o nových darech. To byly opravdu příjemné maily. 

Potvrzení o daru je také výborná funkce, která mi hodně ulehčila práci. 

Spoustu lidí nám na sebe zanechalo i telefonní číslo. Chystám se všechny dárce v rámci kampaně na dlouhodobé dárcovství obvolat. Bude to určitě skvělá zkušenost, všechny ty lidi také slyšet.  

Je tam krásný ten pocit, že podpora lidí kolem nás získala hodně konkrétní vyčíslené obrysy, že za námi lidi stojí. Darovat peníze je velké rozhodnutí a svým způsobem je to jedna z nejvyšších forem vyjádření podpory naší škole. Některé částky byly i velmi vysoké, v řádech deseti tisíců. 

Pro mě ta první sbírka stran budování dlouhodobého dárcovství znamenala i naději, že to může fungovat v delším horizontu. Byl to takový precedens. Můžeme zvládnout cokoli, když se to udělá dobře. Vidíme, že v tom nejsme sami. Lidé nás chtějí podpořit a být součástí našeho příběhu. 

„Otevřelo to spoustu dveří i možností. Nejen v dárcovství.“

 

Jak kampaň brali tvoji kolegové na škole? 

Dostal jsem dobré ohlasy. Myslím, že se jim to líbilo. Ale nejvíc hmatatelné to pro ně bude, až když dvůr dobudujeme a oni budou moci chodit učit ven. 

  

Co bys vzkázal školám a školkám, které zvažují možnost založit si online sbírku? 

Jděte do toho, ta zkušenost a nadšení je skvělé. Doporučil bych ale taky, aby si člověk nechal poradit. A hlavně si nemyslet, že to u nás nebude fungovat. Bude. Záleží hlavně na tom, jak se myšlenka sbírky odprezentuje. Školy jsou organizace jako každé jiné. Půjde to úplně stejně jako u jiných, třeba neziskových organizací. 

Ondro, moc děkujeme za tak otevřené sdílení zkušeností a přejeme mnoho dalších úspěchů. 

 

Rozhovor s Ondřejem Hamplem z Gymnázia Šumperk vedly Martina Vaňková a Jana Kočí z Darujme.cz.