Sbírka pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci!
Pandemie onemocnění COVID-19 ohrožuje na životě nejen fyzicky nejslabší, ale nemilosrdně útočí i na ty, kteří se díky ní stali sociálně slabými. Sbírka je určena na přímou finanční pomoc lidem, kteří kvůli aktuálním opatřením přišli o peníze nutné na zajištění základních životních potřeb.
Takových příběhů jsou v naší zemi v současnosti tisíce. Například pro paní Evu, matku samoživitelku, je rázem nesmírně obtížné utáhnout životní náklady. Ze dne na den se ocitla ve svízelné situaci. Musela po uzavření škol zůstat se dvěma malými dětmi doma a místo mzdy dostane 60 % svého běžného příjmu v podobě ošetřovného. Díky dotovaným obědům měly doposud děti možnost naobědvat se ve školní jídelně, ale teď na obědy doma chybějí peníze. Inkaso ani nájemné nepočkají a soudy s omezenou činností vyřídí její žádost o zvýšení výživného až za neúnosně dlouhou dobu. Navíc se bojí, že přijde o práci.
Váš dar pomůže překonat lidem s podobnými problémy náročné životní období a nenechá je napospas těm, kteří chtějí vydělat na lidské bezmoci.
Sbírka je úředně registrovaná veřejná sbírka a pokud do ní přispějete převodem na účet nebo přes portál Darujme.cz, je dar daňově uznatelným nákladem. Stačí vyplnit žádost o vystavení potvrzení. Děkujeme!
Pokud Vás zajímá pravidelné dárcovství, přidejte se k Dobročinným!
Sbírka je úředně registrovaná veřejná sbírka a pokud do ní přispějete převodem na účet nebo přes portál Darujme.cz, je dar daňově uznatelným nákladem. Stačí vyplnit žádost o vystavení potvrzení. Děkujeme!
Pokud Vás zajímá pravidelné dárcovství, přidejte se k Dobročinným!
584 dárců podpořilo tento projekt
Aktuality
- 12. 3. 2021Paní Petra a nešťastná souhra okolnostíPaní Petra žije ve stejném bytě už 26 let, teď ji hrozí vystěhování. Doposud se o sebe zvládala postarat sama. Občas hradila nájemné s lehkým zpožděním, ale vždy se ji podařilo s málem, které si vydělala vyjít. I přes zdravotní omezení uklízela v jednom z ostravských hotelů. Všechno se ale změnilo s příchodem pandemie. V půlce března se náhle ocitla bez práce a bez příjmu. Zaměstnavatel se v době omezení rozhodl ušetřit náklady také cestou personálních změn. Ty postihly i paní Petru.Při komunikaci s Úřadem práce, kde se chtěla zaregistrovat a zažádat o podporu v nezaměstnanosti, se ale vinou nedorozumění všechny originální dokumenty ztratily. Zůstala tak bez příjmů a bez jakékoliv pomoci. Aby toho nebylo málo, v půlce března jí končila nájemní smlouva a tu nebylo možné prodloužit, dokud neuhradí všechny pohledávky. „Byl to začarovaný kruh,“ popisuje paní Petra, „poslední výplatu, necelé 4 tisíce, jsem rozdělila a něco poslala na úhradu energií, něco na nájem, ale nestačilo to. Končící nájemní smlouvu mi kvůli nedoplatku nemohli prodloužit a bez nájemní smlouvy jsem zase nemohla žádat o sociální dávky.“Dluh mezi tím narůstal, začaly chodit upomínky a výzvy od dodavatelů energií.I přes nešťastnou souhru okolností to paní Petra nevzdala a rozhodla se napsat přímo premiérovi, to že o pár týdnů později našla ve schránce dopis z úřadu vlády, ji překvapilo. V něm dostala tip na Slezskou Diakonii. Tamní pracovníci ji nasměrovali na potravinovou pomoc a poslali paní Petru do odborné sociální poradny Diecézní charity ostravsko-opavské. V poradně byla paní Petře navíc nabídnuta podpora ze Sbírky pro Česko.Spolu se sociální pracovnicí sepsali žádost o přímou finanční podporu a ta byla do pár dní schválena. Přímá finanční pomoc pomohla pokrýt náhlý výpadek mzdy a uhradit nájem i energie. Mezi tím, se paní Petře podařilo získat práci, sice prozatím jen na 2 dny v týdnu, ale i to pomáhá se znovu postavit na vlastní nohy. Další pracovní pohovor jí čeká, a pokud to vyjde, bude pomáhat v kuchyni jedné ostravské restaurace.„Jsem Charitě vděčná, že mi pomohla. Nedokážu si představit jít na ubytovnu, a kam bych dala všechny své věci a 13 letého pejska, o kterého se starám?,“ uzavírá s úsměvem paní Petra.
- 10. 3. 2021Rok s covidem-19 – Charita stojí po boku nemocnicím, vydává respirátory chudým a pomáhá zoufalým
Po téměř rok trvající pandemii došlo k situaci, kdy se české nemocnice ocitly na hraně svých kapacit. Mnozí se snaží jejich vyčerpaný personál podpořit a zdravotní sestry z Charity mají vlastní recept, jak přetíženým zdravotníkům odlehčit: stojí nemocničním týmům po boku, pracují takzvaně v druhé linii. Pacienty ihned po hospitalizaci doléčují u nich doma, v rámci domácí zdravotní péče. 1 580 charitních sester se ročně postará o více než 47 tisíc pacientů. Lidem v nouzi však pomáhá Charita i v mnoha dalších oblastech. Pro nemajetné má k dispozici roušky a respirátory a prostřednictvím čtyřicítky odborných poraden a sedmi krizovými linkami se snaží mírnit obavy a strachy těch, na které covidová krize dolehla psychicky.
Obrovský tlak na kapacity nemocnic vede k tomu, že nemocní, kteří museli být kvůli průběhu svého onemocnění covid-19 hospitalizováni, nejsou po odeznění akutní fáze přeloženi na jiné oddělení v nemocnici k doléčení. Nově je nemocnice propouštějí rovnou domů a předávají je sestrám v domácí zdravotní péči, potvrzuje Pavlína Šimková, vedoucí střediska Charitní ošetřovatelské a pečovatelské služby v Mladé Boleslavi. To je jedno ze tří akreditovaných středisek, které se stará o pacienty v domácím prostředí na území mladoboleslavského okresu. Jde o jediné středisko, které pracuje také o večerech, sobotách a nedělích. „Ošetřujeme pacienty po prodělaném covidu, lidi s postižením v karanténě, děláme převazy, pícháme inzulin,“ vypočítává namátkou Šimková. Struktura klientů charitní domácí péče se dost proměnila. Aktuálně se k nám dostávají pacienti v horším stavu, takzvaně těžší. Jsou téměř nepohybliví, často sami neuzvednou ani hrníček s čajem, mají kožní defekty, které je třeba ošetřovat. Péče o ně je proto náročnější a musíme je navštěvovat častěji, někdy až pětkrát denně.
Stovka oxygenerátorů, které vloni Charita Česká republika prozíravě nakoupila díky laskavé podpoře firemních dárců, je teď nesmírně užitečná. Přístroje, které koncentrují kyslík ze vzduchu a přivádějí jej k nemocnému, velmi usnadňují rekonvalescenci po prodělaném onemocnění, často napadajícím plíce.
Stres posledních měsíců i práce v ochranných oblecích a respirátorech však těžce doléhají i na charitní sestry. „Nejsme unavené jen fyzicky, ale hlavně psychicky. Lidé jsou dnes sice klidnější než loni, kdy byli hodně vyděšení, ale pořád se něco mění, nic nefunguje, jak by mělo. Od úřadů často dostáváme protichůdné informace, sledovat neustálé změny je velmi náročné. A nikdo neví, kdy tato obtížná etapa skončí,“ říká šéfová dvanáctičlenného týmu, který se loni na Mladoboleslavsku postaral o 1 080 pacientů.
Náročnost situace potvrzuje i Blažena Hanáková, vedoucí týmu zdravotních sester Charity Kyjov. „Všechny pacienty, i ty propuštěné z nemocnice, přijmeme ihned do péče. Testujeme je sami. Běžně děláme vyšetření na covid z nosohltanu a odebíráme vzorky i seniorům v domácnostech, kteří se sami nemohou dostat na odběrové místo,“ říká paní Hanáková. Po náročných úkolech v práci čeká mnohé sestry ještě další „směna“ doma, kdy musí mimo jiné zvládnout on-line výuku svých dětí.„Počet covid pozitivních mezi pacienty skokově narůstal od začátku roku. K nim nám přibylo mnoho dalších, kteří kvůli omezené kapacitě lůžek v nemocnici museli zůstat doma. Potřebovali ale odbornou péči, a tak jsme přispěchali na pomoc,“ říká Dita Kujovská, vrchní sestra Domácí zdravotní péče Oblastní charity Trutnov, tedy z okresu, který byl již v únoru z nařízení vlády zcela uzavřen. Trutnovské nemocnici pomáhají také s testováním obyvatel na onemocnění covid-19. Testují v budově společenského centra UFFO, a to vždy v úterý a ve čtvrtek, středa je nově vyhrazena pro testování zaměstnanců firem. „Naše sestry poskytují oporu svým pacientům, zastupují nemocné kolegyně, doma mají rodiny a děti, s nimiž musí zvládat domácí výuku. Přesto se i v tak náročných podmínkách mohu spolehnout, že svou práci odvedou zodpovědně a profesionálně,“ uzavírá Dita Kujovská.Čelíme mnoha výzvámA jaký mají recept na zvládání stresu? „Po směně se sejdeme v kanceláři a mluvíme o tom, co jsme zažily, jaké byly problémy a jak jsme je řešily. Tím se napětí uvolní,“ říká Blažena Hanáková. Kromě „vypovídání se“ doporučuje svým kolegyním dostatek spánku a užívání vitamínů. Vede jedenáctičlenný tým, který během loňského roku na Kyjovsku pečoval o celkem 774 pacientů.
„Všechny vás na dálku objímám, držím vás za ruce, bojím se o vás a s vámi. Ale jsem na vás i patřičně hrdá! Staráte se o lidi s covidem bez většího zájmu veřejnosti, přijímáte do své péče těžké postcovidové pacienty – tiše, samozřejmě, den za dnem. Jste opravdu nejlepší sestry. Díky, díky vám!“ povzbuzuje Ludmila Kučerová, koordinátorka zdravotních aktivit Charity Česká republika, více než tisíc pět set sester, které pracují v charitní síti. Ludmila Kučerová „svým“ sestrám nejen dodává kuráž, ale také bojuje za lepší ocenění jejich práce. Snaží se v rámci letošního takzvaného dohodovacího řízení vyjednat se zdravotními pojišťovnami, aby u proplácení zdravotních výkonů zrušily nespravedlivé limitace úhrad právě u těch nejnáročnějších pacientů. Tam často poskytuje Charita na neziskovém principu další potřebnou odbornou péči bezplatně, nad rámec ordinovaných výkonů.
Charita však pomáhá nejen nemocným, jako síť je také největším poskytovatelem sociálních služeb v Česku. Zatímco loni, v první covidové vlně, bylo prioritou ušít roušky a pořídit oxygenátory do charitních domovů a středisek, nyní je důležité zajistit samotný provoz péče o lidi v nouzi. „Udržet v chodu naše služby a neponechat o samotě lidi, které doprovázíme životem navzdory jejich těžké životní situaci, je nyní náročný úkol. Nemocných a lidí v karanténě přibývá, pracovníci se musejí nahrazovat, i našich zaměstnanců se také navíc velmi dotýká distanční výuka. Situace vyžaduje velké osobní nasazení, zodpovědnost i odvahu pracovnic a pracovníků Charity,“ říká s uznáním Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.
„Díky prozíravému předstihu v testování, které jsme rozjeli už loni v říjnu, jsme udrželi kolektivy nad vodou. Neomezili jsme péči, dokonce práce přibyla. Ale cítíme, že je důležité zůstat po boku našich klientů a touto těžkou situací jim pomoci projít, “ doplňuje Václav Keprt, ředitel Arcidiecézní charity Olomouc.
Zařizujeme ochranné pomůcky
Po vládním zákazu nošení podomácku ušitých roušek se místní Charity staly také místem, kde si mohou lidé v nouzi, se kterými Charity průběžně pracují, vyzvednout chirurgické roušky a respirátory. Ty jsou k dispozici i pro další nemajetné, kterým by jejich koupě nabourala hubený rodinný rozpočet. Ochranné pomůcky Charity získávají z potravinových bank, často však jen v omezeném množství. Například Diecézní charita Brno potřebuje zajistit ochranné pomůcky pro přibližně 6 tisíc svých klientů. Kromě nich musí myslet i na zaměstnance, kterých je jen v přímé péči 1 200 po celém Jihomoravském kraji a části kraje Vysočina. „Roušky a respirátory budou naši pracovníci vydávat klientům z nízkopříjmových rodin, lidem bez domova nebo matkám s dětmi v azylových domech. Zásoby z potravinových bank jsou ale nedostatečné. Diecézní charita Brno přitom měsíčně vydává téměř 4 miliony korun na ochranné pracovní pomůcky,“ uvedl její ředitel Oldřich Haičman. Proto se Diecézní charita Brno obrátila na veřejnost s prosbou o finanční podporu, podobně jako Arcidiecézní charita Praha či Oblastní charita Písek, které vyhlásily sbírku respirátorů.
Poskytujeme psychologickou pomoc
Pandemie nemoci covid-19 v Česku ovšem těžce zkouší i lidskou psychiku. Na mnoho lidí má hrozba infekčního onemocnění, neustálá omezení a zákazy i neveselé vyhlídky do budoucna vážné dopady. Ztrácejí radost ze života, jsou zmatení, bojí se. „Za loňský rok jsme zaznamenali asi o 1 500 hovorů více než v roce 2019, tedy celkový nárůst asi o čtvrtinu,“ říká Zdeňka Švancarová, vedoucí Linky důvěry Oblastní charita Blansko s celostátní působností. „U lidí se v poslední době stále více projevuje apatie, nechuť do života a u mnoha z nich vzrůstá agresivita.“ Společným jmenovatelem je strach – o vlastní zdraví či zdraví a život svých nejbližších. Lidé však nemají jasno ani kolem očkování, nedokáží skloubit distanční výuku a zaměstnání, strachují se o ekonomické přežití nebo je děsí pouhý pobyt venku. „Pro většinu lidí je situace hodně náročná. Především proto, že pandemie tu je s námi už rok a nikam jsme se neposunuli, spíš se vracíme na začátek. Jsme z toho již unavení,“ říká Zdeňka Švancarová. Charitní pracovníci mohou pomoci volajícím s poskytnutím potřebných informací, nasměrováním, jak problém řešit, nebo jim „udělat vrbu“ a nechat volající vypovídat se. Tím, že se svěří, se mnohým uleví.
V čem může být naděje? „Možná v tom, že se postupně budeme vracet do života, na který jsme byli zvyklí,“ uvažuje Zdeňka Švancarová. V našem případě se snažíme volající podržet, podpořit je, aby vydrželi. Pandemie postihla celý svět, pro všechny je poslední rok velice náročný.“
Krizových linek provozuje Charita celkem sedm. Kromě toho provozujeme čtyři desítky poraden.
- 4. 3. 2021Slávek a jeho děti už se nemusí bát, že je vystěhujíDíky darům shromážděným na kontě Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci už dostalo přímou finanční pomoc přes 200 rodin, které kvůli pandemii onemocnění covid-19 přišly o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb. Na Charitu Česká republika se obrátil i pan Slávek, který kvůli uzavření škol musel zůstat doma s dětmi, a rodině se tak podstatně snížily příjmy.Pan Slávek pracuje jako dělník ve šluknovské továrně na střešní doplňky. S bývalou partnerkou má 3 děti: o devítiletou Vlastičku a šestiletou Simonku se už déle než rok stará sám, nejmladší, tříletá dcerka je vzhledem k nízkému věku u matky. Slávek vše zvládal do chvíle, než se objevil koronavirus. Když se totiž zavřely školy, musel s dcerami ze dne na den zůstat doma, protože se o ně neměl kdo postarat.Vyjít s příjmem bylo pro Slávka obtížné už předtím, ovšem „koronovirová doba“ situaci vyhrotila. V březnové výplatě dostal necelých 10 tisíc Kč, a protože v žádosti o ošetřovné udělal chybu, nebyla mu dávka v dubnu ani v květnu vyplacena. Jediným příjmem rodiny se v těch měsících staly přídavky na děti v celkové výši 1 700 Kč a příspěvek na bydlení 68 Kč. Bývalá partnerka výživné platit nemusí, protože má nejmladší dítě ve své péči, a tak se Slávek se staršími dcerami ocitli v podstatě bez peněz. Nakoupil tedy nejnutnější jídlo, ale na nájem a s tím spojené další výdaje už nezbylo, proto se s prosbou o pomoc obrátil na Charitu.Pracovníci Oblastní charity Šluknov poskytli rodině pana Slávka jídlo a dětem ošacení. Hlavně jim však mohli nabídnout, že díky penězům shromážděným ve Sbírce pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci! budou moci uhradit dluh za bydlení.„Jsem moc vděčný Charitě, dárcům i naší sociální pracovnici. Díky sbírce jsem mohl okamžitě doplatit skoro 6 tisíc korun za nájem, a tak se už nemusíme bát, že nás vystěhují. S dcerami jinak nemáme kam jít, takže si vůbec neumím představit, co by nás potom čekalo,“ říká pan Slávek.Aktuálně je situace v rodině stabilizovaná a všichni její členové se mají dobře. Charita panu Slávkovi uhradila dva nájmy, což mu pomohlo přestát období, kdy nemohl pracovat a kdy děti nebyly ve škole. V současné tíživé situaci i drobná finanční pomoc, jako je tato, rodinám významně pomáhá a umožňuje jim dál fungovat.
- 6. 10. 2020Díky darům shromážděným na kontě Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci už dostali někteří lidé, kteří kvůli pandemii onemocnění covid-19 přišli o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb, přímou finanční pomoc. Na Charitu Česká republika se obrátila i paní Lucie, jejíž rodině vypady kombinací manželovy práce na dohodu a karantény veškeré příjmy.Sama se čtyřmi malými dětmi a prakticky bez příjmu se v květnu ocitla paní Lucie z Náchodska. Do finanční tísně se dostala v důsledku hned několika nešťastných událostí. Její manžel, který měl na jaře nařízenou karanténu kvůli pandemii koronaviru a vzápětí autonehodu, rodinu náhle opustil. Lucie, která je ještě na mateřské, neměla dostatek peněz na nájem a rodině hrozilo vystěhování. Díky pomoci Charity se ale podařilo dluh uhradit, a tak mladá maminka a její děti už zase mají svůj domov.„Do finančních potíží jsme se jako rodina dostali tím, že manžel, který pracuje na dohodu o provedení práce, měl koncem března a začátkem dubna nařízenou domácí karanténu kvůli covid-19. V té době neměl nárok na nemocenskou, tudíž jsme jako rodina přišli o příjem. Další měsíc, začátkem května, měl manžel autonehodu, takže jsme přišli o další příjem. A 17. května pak manžel opustil naši společnou domácnost a zůstala jsem na čtyři děti sama jen s rodičovským příspěvkem a přídavky na děti,“ popisuje paní Lucie sled nešťastných událostí, které rodinu přivedly do finančních potíží.Mladá maminka se proto obrátila o pomoc na sociální pracovnici, místní Charitu i další organizace, které pomáhají matkám s dětmi v nouzi. Oblastní charita Náchod rodině poskytla finanční dar z veřejné Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci, díky níž mohla uhradit dlužné nájemné a také zakoupit potřebnou novou lednici.„Chtěla bych mockrát poděkovat za tuto pomoc, jak finanční, tak i možnost využívat potravinovou banku,“ vzkazuje všem dárcům Lucie z Náchodska.
- 8. 7. 2020Díky darům shromážděným na kontě Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci dostávají další lidé, kteří kvůli pandemii onemocnění covid-19 přišli o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb, přímou finanční pomoc. Na Charitu Česká republika se obrátil i pan Josef, kterého kombinace ukončené neschopenky, dluhů a opatření proti šíření nákazy málem dostala do patové situace.Pan Josef je profesionální masér. Už před nouzovým stavem vycházel s penězi jen tak tak, ale vždy se mu podařilo nějak to zvládnout. Kvůli nemoci se totiž dostal do dlouhodobé pracovní neschopnosti a zároveň musel splácet dluh. Těšil se, že až mu neschopenka skončí, bude zase pracovat jako dřív a postaví se na vlastní nohy. Jenže právě v té době přišla pandemie covid-19 a Josef se ze dne na den náhle ocitl v ještě složitější situaci.
Přestal totiž pobírat nemocenskou, což byl jeho jediný příjem, ovšem kvůli vládním opatřením proti šíření nákazy nemohl začít pracovat. Dluh však splácet musel, a tak mu rychle docházely skromné finanční rezervy. Už mu nezbývalo na nájem, a tak měl strach, že přijde o střechu nad hlavou.
Když se se svým problémem svěřil sociálnímu pracovníkovi v občanské poradně v Chebu, která spadá pod Diecézní charitu Plzeň, dozvěděl se o možnosti požádat o finanční podporu na úhradu nájmu ze Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci! Příspěvek Josefovi pomohl překlenout těžkou životní etapu, a tak je jisté, že v době uvolňování opatření už o něm uslyšíme zase jako o vyhledávaném masérovi, který se nejen umí sám poprat se životem, ale svýma rukama zase dokáže ulevovat od bolesti dalším lidem.
Příběh pana Josefa byl zveřejněn také 5.7. v pořadu Události na ČT1. - 11. 6. 2020Jsme rádi, že můžeme předat poděkování paní Milady z Pelhřimova všem lidem s dobrým srdcem, kteří přispěli na Sbírku pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci. Bez jejich pomoci by totiž ona i její synové pravděpodobně skončili na ulici...
Rodina paní Milady se před časem rozpadla. Otec jejích synů má novou partnerku a ona teď s dětmi bydlí na ubytovně. Pracuje na poloviční úvazek jako uklízečka v nemocnici, ale od poloviny března musela zůstat s dětmi doma – a do práce nebude moci až do konce června, protože speciální škola, kterou navštěvují, už v tomto školním roce neotevře. Právě tohle přivedlo Miladu do zoufalé finanční situace. Už v dubnu totiž nedostala výživné, protože otec dětí skončil na nemocenské. Kluci jsou ve vývinu a jedí teď každý za dva. Pravidelná materiální pomoc z Charitní záchranné sítě uleví rodině jen částečně. „Přesto je za ni paní Milada vděčná, vždy poděkuje a působí velice vyrovnaně,“ říká Jana Čechová z Oblastní charity Pelhřimov.Z okleštěného příjmu, který i před nouzovým stavem rodinu sotva zabezpečil, nezbylo Miladě na nájem za březen a duben, takže jim majitel ubytovny hrozil vystěhováním. Dvouměsíční nájemné nakonec uhradily prostředky, které do Sbírky pro Česko darovali dobří lidé. „Moc jsem se bála, že nebudeme mít kde bydlet. Díky charitní sbírce měl majitel peníze na účtu už týden po podání žádosti o příspěvek, takže mi zavolal, že je všechno v pořádku,“ říká Milada s úlevou v hlase a vzkazuje dárcům i Charitě své poděkování. Do budoucna by jí s nezbytnými výdaji na bydlení i živobytí mohly pomoci dávky v hmotné nouzi. Úřad sice její nedávnou žádost zamítl, ale svůj nárok zkusí obhájit znovu.„Učení doma nám jde dobře, klukům se sice moc nechce, ale musí. Každou středu paní učitelka úkoly známkuje a na konci června kluci dostanou na základě výsledků známky,“ říká Milada s novou nadějí v hlase.
- 2. 6. 2020Díky darům shromážděným na kontě Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci už dostali první lidé, kteří kvůli pandemii onemocnění covid-19 přišli o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb, přímou finanční pomoc. Na Charitu Česká republika se obrátila i paní Šárka z Ostravy, která se sama stará o čtyřletého Adámka. Přišla totiž o práci – a málem i o bydlení.Paní Šárka dosud s penězi jakžtakž vycházela, dokonce si našetřila na částečnou rekonstrukci nájemního bytu, do něhož se měla se synem nastěhovat a v němž bylo nutné opravit elektřinu, omítky a vymalovat. Na krátkou dobu, než budou opravy hotové, si proto našla místo na ubytovně. Do toho však přišla pandemie koronaviru a nouzový stav – a vše se dramaticky zkomplikovalo.Šárka přišla kvůli uzavření podniku o práci na částečný úvazek a nejednou nebylo na placení ubytovny. Zároveň neměla kam jít, protože předchozí nájemní smlouva jí skončila a nový byt zůstal zakonzervovaný uprostřed rekonstrukce. Kdosi jí poradil, aby se obrátila na ostravskou Charitu, kde Šárce i s Adámkem nabídli pobytovou službu Krizová pomoc. „S ohledem na současnou situaci poskytujeme útočiště na delší dobu než obvyklých sedm dní, protože naši klienti teď za týden svou situaci zkrátka nevyřeší,“ říká vedoucí služby Jiří Hořínek.Jídlo pro sebe a Adámka si zatím Šárka platila ze skromných úspor, jenže ty nejsou bezedné, a protože zůstala bez jakéhokoli příjmu, visel nad její situací otazník. Když se totiž nouzový stav uvolnil, řemeslníci sice rekonstrukci bytu dokončili, ale pronajímatel stanovil novou podmínku – uhrazení tříměsíční kauce. Na to už Šárce úspory nestačily…Patovou situaci vyřešila pomoc ze Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci. „Nebýt Charity a finanční podpory z veřejné sbírky, nevím, co by s námi bylo,“ říká Šárka dnes, „a raději to ani nechci domýšlet. Teď věřím, že krizi s Adámkem zvládneme!“ dodává – a je na ní vidět, jak moc se těší, až oba zase budou mít vlastní domov.
- 25. 5. 2020Sbírka pro Česko: Na vlně pomoci proti pomoci pomohla i paní Ivetě, která pracovala šest let jako pomocná síla v domově pro seniory. Práci měla ráda a nadřízení si jí vážili pro její pečlivost a svědomitost. Iveta patřila k oporám týmu. V osobním životě však příliš štěstí neměla. Před lety prodělala vážné onemocnění, partner ji několik let psychicky i fyzicky týral a navzdory všem přitěžujícím okolnostem nakonec získal jejich společného syna do své péče. Loni se jí výrazně zhoršil zdravotní stav, což se pochopitelně odrazilo i na psychice. Celý rok byla doma, a přestože léčba nadále pokračuje, úřady jí zamítly žádost o invalidní důchod, ale zároveň jí byla ukončena pracovní neschopnost. Veškerá komunikace s úřady i s lékaři je v době pandemie covid-19 obtížná, a tak se Iveta ocitla na úřadu práce, ačkoliv ve skutečnosti práce schopna není…
Vyměřená podpora v nezaměstnanosti jí měsíční výdaje nepokryje, proto se obrátila s žádostí o pomoc na Diecézní charitu Plzeň. Tamní pracovníci jí okamžitě vyšli vstříc a po splnění potřebných podmínek jí z veřejné Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci! přispějí na úhradu nájemného, dokonce s příslibem opakování až do doby, kdy bude mít vyřízený invalidní důchod. Zaměstnanci Charity jí současně pomáhají vyřizovat administrativu a komunikovat s úřady. Bez této pomoci by totiž Iveta nepochybně skončila „na ulici“.
- 19. 5. 2020Mezi lidmi kterým jsme, díky darům shromážděným na kontě Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci, mohli ulehčit jejich těžkou životní situaci je i padesátiletá paní Kamila (jméno jsme pozměnili), která se s podlomeným zdravím a po nelehkém životním období náhle ocitla bez peněz – a bez reálné šance na nový start.„Já už prostě takhle dál žít nemůžu – a nechci!“ řekla koncem ledna kamarádce, protože neměla sílu dál snášet týrání, které zažívala dlouhá léta od svého partnera. Na její radu pak vyhledala intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím při českobudějovické diecézní Charitě. Postupně se připravovala na to, že z domova odejde, jenže z invalidního důchodu by vlastní bydlení těžko zaplatila a kvůli zdravotnímu stavu nemůže chodit do práce.Začátkem března našla vhodný podnájem, což bylo kvůli stupňujícímu se psychickému i fyzickému násilí jediné řešení. Napadání od partnera totiž s vyhlášeným nouzovým stavem nabíralo na intenzitě. Kamila se tedy rozhodla odejít co nejdřív, jenže v březnu byla ještě úřadem práce ohledně příspěvku na bydlení posuzována společně s partnerem, takže podporu poslali právě na jeho účet. A partnerovi, který jí vyhrožoval, musela navíc odevzdat celý invalidní důchod, přičemž další sociální dávky měly dorazit s velkým zpožděním.Vidina na nový život se tedy Kamile, která zůstala bez peněz, vzdalovala. Na nájem si musela půjčit od rodiny a kamarádky, nezbylo jí ani na léky, které nutně potřebuje. Charita jí vypomáhala alespoň potravinovými a hygienickými balíčky, ovšem Kamila stále dlužila nemalou částku za nájem, takže hrozilo, že o nové bydlení přijde. Sociální pracovnice jí nabídla, že může zažádat o pomoc z veřejné Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci! Povedlo se, žádost byla schválena a Kamila měla do týdne potřebné peníze k dispozici. Zaplatila nájem, koupila si potřebné léky a konečně našla vytoužený klid v novém bytě. „Věřím, že samostatné bydlení mi pomůže nastartovat nový život,“ říká dnes.
- 18. 5. 2020Díky darům shromážděným na kontě Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci už dostali první lidé, kteří kvůli pandemii onemocnění covid-19 přišli o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb, přímou finanční pomoc. Na Charitu Česká republika se obrátila i paní Helena, která sama vychovává sedm dětí, s nimiž nyní musela zůstat doma. Už předtím byl rodinný rozpočet napjatý; teď hrozilo, že se úplně zhroutí.„Jsem vděčná za jakoukoli pomoc. Ne, nechci si půjčovat. Nejsem z těch, kteří by byli klidní, když si někde napůjčují peníze,“ komentuje paní Helena finanční dar ze Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci. Pomohl jí ve složité situaci, do níž se dostala kvůli pandemii koronaviru.Je matkou sedmi dětí od prvňáčka až po dva dospělé kluky a vychovává je sama. Její manželství se rozpadlo, ale Helena se snaží, aby rodina normálně fungovala a žila klidný a spořádaný život. Dva starší synové jsou vysokoškoláci a prostředky na studium se snaží zajišťovat sami, jinak je celá domácnost na ní. V době nouzového stavu nemůže chodit do práce a musí se doma věnovat dětem, s nimiž dělá úkoly do školy, tím pádem je nyní v rodinném rozpočtu výrazně méně peněz. Otci dětí totiž také kvůli opatřením souvisejícím s nemocí covid-19 klesl příjem a výživné, které na děti posílá, bude také nízké; ostatně s jeho platbou míval problémy i dříve. Heleně se snaží občas vypomáhat rodiče, jenže z důchodů jim také moc nezbude, a na sociální dávky z důvodů hmotné nouze rodina zatím nedosáhla.Helena se proto snaží i v tak už dost napjatém rozpočtu šetřit, jak se dá. Dřevo na otop tak kupuje vždycky v létě a u stejné firmy, protože ji to vyjde levněji, a stejně tak obrací každou korunu, když je třeba pořídit dětem oblečení nebo hradit další výdaje spojené se školou. A právě na tyto účely získá rodina příspěvek ze Sbírky pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci.„Charita občas vypomůže materiálně, například když získáme přebytky potravin od výrobců nebo ze supermarketů. Navíc takto početná rodina zužitkuje i obzvláště velká balení potravin, třeba rýže,“ říká František Bílek z Charity Uherský Brod.Ale pozor, nejde o žádné pasivní příjemce pomoci. V podstatě všichni se třeba každoročně účastní Tříkrálové sbírky. „Máme na starosti náš konec obce,“ vysvětluje Helena. „Lidé, kteří nechodí do kostela, možná zprvu tříkrálové požehnání brali jako nějaký talisman, ale i pro ně to má význam a váží si toho. A to je pro nás povzbuzení,“ říká Helena do telefonu. „A jak je u vás v Čechách?“ zeptá se náhle zvesela. „My tady čekáme na déšť, tak snad přijde a zaprší i u nás na Moravě.“
