Nekončící práce na Kozmických ptačích loukách
Kozmické ptačí louky jsou naprostým unikátem v krajině Hlučínska. Tato lokalita je územím ucelenějších nivních luk a mokřadních biotopů v povodí řeky Opavy. Tento projekt obohacuje přírodu o nová území, respektive byly přírodě navráceny melioracemi dříve znehodnocené plochy.
Tento jedinečný biotop o rozloze dvaapadesáti hektarů je domovem řady živočišných druhů, především ptáků z podřádu bahňáků, kteří v naprosté většině z naší krajiny vlivem zániku vhodných hnízdišť velmi rychle mizí.

Při vzniku ptačích luk bylo nutné začít úplně od nuly, protože cenná společenství vzácných druhů mokřadní flóry a ptactva byla téměř zničena. 

V roce 2006 se povedlo vykoupit první pozemky a o sedm let později vznikla první etapa projektu na ploše asi 13 ha. V rámci těchto úprav byla zbudována řada mělkých, ale i hlubších jezírek a tůní. Hrubě narovnaný tok Přehyně byl zmeandrován a ve finále byla za podpory Net4Gas a ČSOP vybudována ptačí pozorovatelna, která bez rušení vzácného ptactva dovoluje návštěvníkům Kozmických ptačích luk pozorovat ptáky v jejich přirozeném prostředí.

Sedmimetrová ptačí pozorovatelna s čápem bílým (Ciconia ciconia) ve svém hnízdě. FOTO: Marie Slabejová

Pohled z ptačí pozorovatelny: Množství čejek chocholatých (Vanellus vanellus) a hus velkých (Anser anser) hledajících potravu. FOTO: Marie Slabejová

Během druhé etapy mezi lety 2017 a 2018 se lokalita rozšířila, vznikly nové tůně a jezírka. Komplex periodicky promokřených tůní a trvalých vodních ploch navazuje na etapu první a hned v první sezóně na této ploše zahnízdila řada druhů ptactva. Nové tůně využily i ropuchy zelené a celá řada skokanů. 

S ohledem na regeneraci stávajících podmáčených ploch chystáme třetí etapu, která se od obou předešlých odlišuje, protože umožní přirozený rozliv vody do luk a podpoří nejen bohatou mokřadní květenu, ale otevře širokou potravní nabídku pro bahňáky, kteří svými dlouhými zobáky vypichují potravu právě z vlhké zeminy a bahna.

Vodouš rudonohý (Tringa totanus) na lokalitě početně hnízdí a nalézá dostatek potravy. FOTO: Marie Slabejová

Údržba luk si žádá veliké fyzické, finanční a časové úsilí a rádi bychom proto zde zapojili i pomoc  exmoorského ponyho, což je kůň, který vypásá rychle rostoucí zeleň a svými kopýtky rozrušuje půdu, což periodicky podmáčeným květnatým loukám velmi svědčí.

Exmoorský pony na Josefovských loukách. FOTO: Marie Slabejová

Všechny terénní úpravy na zamokřené lokalitě je možné provádět pouze v zimě, kdy je jinak trvale vlhká půda ztuhlá mrazem. Vše bylo ztíženo mírnými zimami posledních let, kdy těžká technika jako bagry a nákladní automobily nemohly loukami projet, aniž by se hned nezabořily hluboko do bahnité půdy. A když zapadne taková nákladní tatra s plnou korbou mokré zeminy, to pak vůbec není jednoduché. Naštěstí naši kolegové, kteří tůně budovali, byli profesionálové a celou akci bezchybně zvládli.

Budování nových tůní při II.etapě na přelomu roku 2017/2018. FOTO: Marie Slabejová

Nově vytvořená lokalita neslouží pouze hnízdícím druhům ptactva, ale objevují se i vzácnější druhy, které v naší krajině, vlivem zániku přirozených biotopů, už léta nehnízdí. Tito ptáci na Kozmických ptačích loukách odpočívají při svých dlouhých tazích a hledají potravu. Velmi milým překvapením byli pisila čáponohá (Himantopus himantopus), koliha velká (Numenius arquata), tenkozobci opační (Recurvirostra avosetta), ale i řada druhů vodoušů (Tringa sp.).

Konfrontace kolihy velké (Numenius arquata) v hnízdišti čejky chocholaté (Vanellus vanellus) ..čejka vyhrála.. ;) FOTO: Marie Slabejová

Odměnou za dokončenou práci pro nás byla hnízdní sezóna 2018, která na sebe nenechala dlouho čekat a na mnoha březích nových tůní se objevila ptačí hnízda. Například kulík říční (Charadrius dubius) využil zbytky podsypového štěrku pro svá 4 vajíčka a s úspěchem vyvedl 4 mláďata. 

Mnoho párů čejek chocholatých (Vanellus vanellus), racků chechtavých (Chroicocephalus ridibundus) a vodoušů rudonohých (Tringa totanus) taktéž nové území uvítalo jako svůj „letní“ domov a vyvedli zde svá kuřátka.

Velmi nás těší a motivuje, že šetrný management květnatých luk "rychle" přinesl výsledky a umožnil rozvoj rostliny krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). Tímto pomohl stabilizovat vymírající populaci ohroženého motýla modráska bahenního (Phengaris nausithous).

Živná rostlina krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a motýl modrásek bahenní (Phengaris nausithous). FOTO: Marie Slabejová

V zimních měsících mezi lety 2020/21 vznikla etapa číslo 3. Na rozdíl od dvou předchozích, třetí etapa umožňuje rozlití vody do širokého prostoru luk a při vysychání odhaluje na potravu bohaté bahno. Nově vzniklou etapu si pro její atributy oblíbili zejména bahňáci. Například při podzimním tahu v roce 2022 zde bylo možné pozorovat stovky čejek, vodoušů, jespáků a mnoho dalších opeřenců. 

Naše práce nikdy nekončí. Neustále Kozmické ptačí louky šetrnými zásahy tvarujeme a vytváříme cestu nádherné a pestré přírodě, která zde v minulosti byla a nyní se pomalu díky těmto úpravám navrací. 

Závěrem bych ráda ukázala na důležitost mokřadních biotopů v naší krajině. V posledních pár letech jsme všichni zaznamenali velmi suché a extrémně teplé počasí a voda velmi ubývá. Na mnoha místech už vidíme jen prázdná koryta a sluncem vysušená dna tůní. Nejen toto vyzvedává hodnotu mokřadních biotopů, které dokáží v krajině vodu efektivně zadržet, zmírnit povodně a ustálit výkyvy v hladině spodních vod. Ihned po deštných lesech jsou mokřady místa s největší druhovou pestrostí rostlin i živočichů a stabilizují tím celý ekosystém. Parazité a škůdci zde mají přirozené nepřátelé a nepůsobí tak fatálně, jako v krajině intenzivně obhospodařované, zatížené hnojivy a mnoha pesticidy. Pokud v budoucnu takovýchto lokalit bude přibývat, je to ta nejlepší cesta ke zdravé budoucnosti našich dalších generací, našich potomků. 

 

Kozmické ptačí louky: Úsvit lepších časů nejen pro přírodu, ale i pro ty, co přijdou po nás. FOTO: Marie Slabejová