Jileha - posilování sebevědomí Romských žen v rámci vlastní komunity
Projekt Jileha (romsky „Srdcem”) sdružuje romské ženy z celé České republiky a prostřednictvím pravidelných společných setkávání a různých aktivit se snaží změnit jejich postavení v rámci vlastní rodiny a komunity posílením vlastního sebevědomí. Dává jim prostor projevit se, být sama sebou, najít cestu k vyjádření svých skrytých pocitů, emocí, názorů, myšlenek, tužeb, potřeb. Dokázat vystoupit ze stereotypů, ze setrvačnosti negativních, zbytečně svazujících, které je často ubíjí a zároveň z nich činí otroky svých milujících. Romské ženské skupiny fungují v 12 městech České republiky.
Osobní příběh - "krásná cesta k sobě"
Na začátku projektu měla určitě každá z nás určitou vizi, co by mohla ve své pobočce dělat. Projekt byl myšlenkou, která vznikla na základě setkávání romské ženské skupiny Manushe.
Chtěly jsme nabídnout ženám z našich lokalit kousek z nás. Kousek, který by jim dal do života jiný pohled na spoustu věcí, o kterých třeba ještě ani neví. Spoustu toho, co neznají, neumí pojmenovat, nemůžou z různých důvodů poznat, nemají přístup k základním, důležitým informacím, nemohu vidět a zažít na vlastní kůži. Tohle všechno a mnohem více, vše co je v nás, je ze srdce.
Jileha („srdcem“) svojí činností dává prostor projevit se, být sama sebou, najít cestu k vyjádření svých skrytých pocitů, emocí, názorů, myšlenek, tužeb, potřeb. Dokázat vystoupit ze stereotypů, ze setrvačnosti negativních, zbytečně svazujících, které je často ubíjí a zároveň z nich činí otroky svých milujících. Byla jsem jednou z těch, která hledala slova, aby mohla pojmenovat onu velkou nicotu, která ve mně rostla ze dne na den. V té spoustě rodinného štěstí, svého milujícího tyrana, jsem byla ztracená jako Alenka v říši divů, pro kterou jediným hezkým světýlkem byl syn.
Díky mé víře v dobro jsem poznala lidi, kteří mi podali pomocnou ruku, vzali mě mezi sebe a dali mi šanci projevit se v mém hlubokém JÁ. Jak se říká „naděje umírá poslední“. Dnes mohu říct, že všichni ti krásní lidé v mém životě zanechali obrovskou stopu, která přerůstá v dlouhou cestu nejen pro mne, také pro ty, kteří chtějí kráčet se mnou. Jako členka Manushe a koordinátora projektu Jileha říkám: „Život patří každé z nás, proto si nenechte vzít samy sebe, krásu každé plodné myšlenky.“
