Takové situace jsou náročné pro každého – a pro děti a dospívající obzvlášť. Právě v těchto chvílích je důležité mít po ruce bezpečné zázemí, porozumění a odbornou pomoc. To vše nabízí Armáda spásy ve svých službách pro děti a rodiny. Prostřednictvím sociální práce vede děti i celé rodiny k využívání podpory nejbližšího okolí, k lepší orientaci v požadavcích společenského systému a k rozvoji rodičovských dovedností. Usiluje o to, aby děti zůstaly, pokud možno, ve své vlastní rodině, případně byly navráceny zpět do péče rodiny, protože věří, že rodina je v životě dítěte nejdůležitější.

Děti stojí v centru této podpory. Jen v roce 2025 evidovala Armáda spásy ve vybraných sociálních službách celkem 1 735 dětí. V azylových domech pro rodiny tvoří děti 55 % klientů a v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež dokonce 87 % uživatelů. Sociálně aktivizační služby pak konkrétně podpořily 214 dětí ve 116 rodinách.

Armáda spásy proto nabízí provázaný systém pomoci – od sociálně aktivizačních služeb přes nízkoprahová zařízení až po azylové domy a sociální bydlení pro celé rodiny. Organizuje také volnočasové, vzdělávací a rozvojové aktivity, které pomáhají dětem smysluplně trávit čas a rozvíjet jejich potenciál.

Velkou roli hraje i síť 12 nízkoprahových zařízení napříč Českou republikou, kde sociální pracovníci podporují děti a mladé lidi ve věku od 6 do 26 let. Poskytují jim informace, pomoc i bezpečné zázemí a předcházejí tak jejich sociálnímu vyloučení. Díky srozumitelné komunikaci a individuálnímu přístupu zde děti nacházejí pochopení i motivaci – a služby jsou pro ně navíc zcela zdarma.

Pojďte do toho s námi. Děkujeme!

Dva bratři na cestě ke změně

Dva bráchové navštěvují nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM)  již přibližně tři roky. Zpočátku šlo především o postupné budování vztahu a důvěry v bezpečném prostředí. Jakmile se cítili jistěji, začali se v rozhovorech otevírat a sdílet náročnou a velmi citlivou situaci ve své rodině, která pro ně představovala dlouhodobou krizi a byla pro ně obtížně zvládnutelná. 

Chlapci vyrůstali v podmínkách materiálního nedostatku. Rodina se potýkala s finančními problémy, nebyla schopná hradit nájem ani další základní výdaje, a reálně tak hrozila ztráta bydlení. Do školy často přicházeli hladoví a bez potřebného vybavení. V domácnosti navíc docházelo k domácímu násilí mezi rodiči, kterému byli oba sourozenci opakovaně přítomni. Otec byl uživatelem návykových látek a trpěl psychotickými stavy. 

Situace se výrazně odrážela i v jejich školní docházce a celkovém fungování – měli vysoký počet zameškaných hodin, zanedbanou přípravu do školy a bylo patrné i sociální znevýhodnění. Většinu času trávili uzavření doma, převážně na mobilních telefonech, bez kontaktu s běžným sociálním prostředím. Neměli přátele a nebyli v kontaktu ani s širší rodinou. 

Díky spolupráci s kolegy ze sociální služby Prevence bezdomovectví se podařilo stabilizovat situaci rodiny, zejména odvrátit hrozbu ztráty bydlení a řešit problematiku domácího násilí mezi rodiči. Pracovnice NZDM poskytovaly chlapcům krizovou podporu i pravidelné podpůrné rozhovory. 

Postupně se u obou sourozenců začaly objevovat pozitivní změny – navázali nová přátelství, rozvíjejí svá nadání a zájmy, zlepšila se jejich školní docházka i celkové fungování. Viditelný posun nastal také v oblasti sociálních dovedností a orientace v běžném životě.