
Proč mladé talenty potřebují právě vás?

· První vlastní projekt pod kontrolou: Často poprvé v životě samostatně řídí svůj vlastní výzkum či umělecký záměr, čímž se učí přímé odpovědnosti.
· Zkušenosti z prestižních světových pracovišť: Vyjíždějí bádat a tvořit na špičkové instituce v České republice i v zahraničí.
· Světový networking: Pracují v mezinárodních týmech a osobně poznávají největší světové osobnosti ve svých oborech.
· Schopnost srozumitelně mluvit o vědě: Učí se svůj výzkum popularizovat a přesvědčivě komunikovat jeho reálný dopad laické veřejnosti

· Máte přehled o dopadu svého daru: Nadační fond UP o práci stipendistů pravidelně informuje na svých komunikačních kanálech. Vydává Výroční zprávy, kde si máte možnost nejen přečíst o podpořených projektech, ale i nahlédnout do podrobné finanční zprávy a přehledu vynaložených finančních prostředků. Organizujeme prezentace projektů na Academia film Olomouc, kde si můžete promluvit se studujícími, které jste podpořili, a na vlastní oči vidět výsledky jejich práce.
· Podporujete transparentnost a prestiž: Všechny projekty procházejí přísným hodnocením správní rady nadačního fondu složené z vědeckých a společenských autorit univerzity. Hodnotí se nejen odborná excelence, originalita a mezinárodní přesah, ale především reálný přínos pro společnost a kvalitu lidského života.
Více https://fond.upol.cz/juniorska-veda-a-umeni/
Eliška Zgarbová (Přírodovědecká fakulta UP) se zabývá studiem střevních zánětů s využitím pokrokové technologie intestinálních organoidů. Během své stáže v prestižním Cedars-Sinai Medical Center v Los Angeles pracovala v týmu, který doslova „pěstuje mini-modely lidského střeva“ z kmenových buněk pacientů. Eliška získala Cenu ministra školství a 3. místo v národním finále soutěže FameLab, nyní působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a ve Fakultní nemocnici sv. Anny v Brně.
David Gronych (Lékařská fakulta UP) působí jako pediatr ve Fakultní nemocnici Olomouc a specializuje se na dětskou revmatologii. Zaměřuje se na systémový lupus – závažné autoimunitní onemocnění, které u dětí často skrytě napadá mozek. Pomocí multimodální magnetické rezonance (fMRI) se snaží odhalit patologické změny v dětském mozku ještě předtím, než se vůbec projeví první klinické příznaky. Podpora 64 250 Kč mu umožnila prezentovat výsledky na evropském kongresu PReS v Helsinkách.
Marie Pražáková (Přírodovědecká fakulta UP) vyvíjí inovativní kontrastní látky pro MRI a PET s obsahem manganu, které jsou bezpečnější a levnější než stávající gadoliniové přípravky. Její výzkum směřuje k tzv. theranostikám – látkám, které v těle pacienta nádor nejen vizuálně zobrazí, ale začnou jej rovnou cíleně léčit. Na stáž vyrazila do Francie a své poznatky prezentovala na prestižní konferenci v Coloradu, USA.
Helena Kordinová (Přírodovědecká fakulta UP) hledá nové neuroprotektivní látky pro farmakoterapii neurodegenerativních onemocnění. Protože běžně používané nádorové buněčné modely jsou geneticky pozměněné a nepřirozeně odolné, Helena v laboratoři úspěšně zavádí fyziologicky relevantnější model založený na neurálních kmenových buňkách, které dokáže diferencovat na zralé neurony a astrocyty. K nákupu klíčového materiálu jí pomohla podpora 108 000 Kč.
Barbora Štefková (Přírodovědecká fakulta UP) vyvíjí nanostrukturované senzory ze vzácných kovů, které dokážou odhalit Tau protein – klíčový biomarker Alzheimerovy choroby. Pokud se její výzkum podaří převést do praxe, pacienti s podezřením na demenci nebudou muset podstupovat bolestivou lumbální punkci z páteřního kanálu, ale k včasné diagnostice bude stačit pouhý šetrný odběr krve. S podporou fondu vyjela bádat na Univerzitu v Pávii v Itálii.
Vojtěch Ivo Pavlas (Lékařská fakulta UP) propojoval již během studia medicíny klinickou praxi s vědeckou prací v kardiologii. Finanční podpora 200 000 Kč mu plně pokryla náklady na 6měsíční výzkumnou stáž na světoznámé Mayo Clinic v Arizoně. V týmu předních světových kardiologů se podílel na správě rozsáhlých klinických databází a analýze kardiologických zobrazovacích metod, které lékařům v praxi usnadňují rychlé a precizní rozhodování o léčbě pacientů.
Sára Filipová (Přírodovědecká fakulta UP) se na Ústavu molekulární a translační medicíny věnuje endometrióze – chronickému onemocnění, které postihuje 10 % žen, ale diagnostika kvůli nedostatku informací trvá v průměru neúnosných 8 let. Sára analyzuje profily molekul v krevní plazmě pacientek s cílem popsat spolehlivé biomarkery pro včasné a neinvazivní určení diagnózy. S podporou programuabsolvovala klíčovou stáž v Univerzitní nemocnici v Oslu v Norsku.
Jan Chasák (Přírodovědecká fakulta UP) reaguje na alarmující nárůst případů tuberkulózy a její nebezpečnou rezistenci vůči stávajícím lékům. Vyvíjí nové antimikrobiální molekuly, které působí jako inhibitory mykobakteriální ATP synthasy – zjednodušeně řečeno, odříznou bakterii tuberkulózy od jejího primárního zdroje energie a způsobí její smrt. Podpora 94 500 Kč mu umožnila absolvovat stáž na špičkovém biologickém pracovišti v belgických Antverpách.
Jozef Kristek (Přírodovědecká fakulta UP) syntetizuje v laboratoři zcela nové, neprozkoumané a v přírodě neexistující aminokyseliny s vysokou optickou čistotou. Tyto látky následně využívá k modifikaci peptidových nukleových kyselin (PNA). Umělá DNA se v moderní medicíně jeví jako ideální terapeutikum, Jozefovy syntetické aminokyseliny však odstraňují její dosavadní limity a výrazně zlepšují stabilitu, selektivitu a vstřebatelnost léčiv v lidském těle. S podporou programu vyjel na stáž na špičkový švýcarský institut EPFL v Lausanne.
Lukáš Zdražil (CATRIN) se zaměřil na inovativní řešení ekologicky šetrné energetické sítě 21. století. Vyvíjí speciální luminiscenční solární koncentrátor na bázi bezolovnatých perovskitových nanokrystalů, který je zcela transparentní a vizuálně se blíží čistému sklu. Pokud by se tato okna osadila do prosklených městských budov, dokázala by nenápadně přeměňovat sluneční záření na elektřinu. S podporou fondu absolvoval stáž na Friedrich-Alexander-Universität v Německu.
Markéta Fuksová (Přírodovědecká fakulta UP) se věnuje syntéze derivátů rostlinných hormonů giberelinů. Hledá odpověď na globální problém zajištění potravin pro rostoucí populaci pomocí skleníkového a vertikálního pěstování plodin na minimálním prostoru. Vyvíjí látky upravené tak, aby se jejich aktivita dala přesně regulovat světlem. Tyto molekuly omezují růst rostlin do výšky, stimulují přenos živin a zvyšují výnosy, přičemž jsou plně ekologickou alternativou k dosavadním toxickým retardérům růstu. S podporou programu vycestovala na stáž na Technologický institut v Karlsruhe, Německo.
Oleksandr Prystopiuk (Přírodovědecká fakulta UP) se věnuje mikrofluidice – perspektivní technologii, která manipuluje s mikroskopickými objemy kapalin a buněk. Oleksandr vyvinul technologii výroby těchto mikrofluidních čipů přizpůsobenou pro běžná vědecká pracoviště, která nedisponují drahým vybavením a čistými prostory. Vytvořil funkční prototyp fyzického nástroje pro třídění jednobuněčných řas Euglenaceae a jeho přímé napojení na komerční hmotnostní spektrometr. Nadační fond jeho inženýrský prototyp podpořil částkou 150 000 Kč.
Linda Tölgová (Přírodovědecká fakulta UP) zkoumá imunitní systém včel, který je oslabován parazity a pesticidy. Zaměřuje se na antimikrobiální peptidy tvořící základ přirozené vrozené imunity včel proti střevnímu prvoku Lotmaria passim. Cílem jejího výzkumu je najít cesty, jak chránit zdraví včelstev, biodiverzitu krajiny a potravinovou bezpečnost. Částka 127 000 Kč jí umožnila tříměsíční výzkumnou stáž na špičkovém parazitologickém pracovišti na Univerzitě v Granadě ve Španělsku.
Pavel Vyvlečka (Přírodovědecká fakulta UP) se v rámci geoinformatiky a kartografie věnuje bezkontaktní technologii dálkového průzkumu Země. S podporou 40 000 Kč vyvíjí metodiku, která na základě satelitních dat dokáže přesně kvantifikovat a monitorovat množství nadzemní biomasy a uloženého stabilního uhlíku v lesních porostech České republiky. Tato metoda umožňuje ekologům sledovat vliv lesů jako přirozených regulátorů klimatu bez fyzického narušení krajiny.
Karolína Tomášková (Fakulta tělesné kultury UP) proměnila svou osobní zkušenost s ADHD v založení neziskové organizace ADHD Academy. Proškolila stovky dospívajících, mladých dospělých i manažerů firem a s podporou fondu ve výši 49 000 Kčvyvíjí sadu tzv. fidgetů – tichých, designově čistých pomůcek do ruky, které prokazatelně pomáhají lidem s ADHD redukovat stres a zvyšovat koncentraci při studiu či práci.
Marta Sýkorová (Cyrilometodějská teologická fakulta UP) zkoumá vysokou senzorickou citlivost (HSP) a s ní spojené sklony k sebesabotážnímu chování (snaha všem se zavděčit, people pleasing). Napsala terapeutickou knihu Velmi špatné pohádky, která zobrazuje destruktivní dopady tohoto chování, ale zároveň nabízí druhý, dobrý konec jako motivaci k laskavějšímu přístupu k sobě samému. Její vědecko-umělecký projekt získal Cenu veřejnosti v soutěži Social Impact Award a s podporou fondu se rozrostl o divadelní inscenace, workshopy a přípravu anglického překladu.
Eliška Vodáková (Fakulta tělesné kultury UP) je certifikovanou terapeutkou, která se věnuje plavání a aplikovaným pohybovým aktivitám. Zjistila, že pohyby, které jsou pro děti s tělesným postižením na souši extrémně náročné, se ve vodním prostředí stávají snadno proveditelnými. Zavedla tříměsíční intervenční program cvičení ve vodě respektující fyzikální zákony. Podpora 103 000 Kč jí umožnila pronajmout bazény, poskytnout dětem bezplatnou rehabilitační péči a prezentovat prokázané zlepšení jejich motoriky na mezinárodní konferenci ve Skotsku.
Nina Kadášová (Lékařská a Přírodovědecká fakulta UP) je medička zapálená do popularizace vědy a medicínské prevence. Jelikož jsou kardiovaskulární choroby hlavní příčinou úmrtí v ČR, rozhodla se postavit v popularizačním centru Pevnost poznání interaktivní 3D anatomicky přesný model lidského srdce. Exponát slouží jako edukační pomůcka pro školy k vysvětlení anatomie a vzniku infarktu myokardu. Navíc funguje jako křeslo – po usednutí model změří a přehraje tlukot vlastního srdce návštěvníka. Nadační fond projekt podpořil částkou 150 000 Kč.
Tereza Pařízková (Pedagogická fakulta UP) se zaměřuje na tvůrčí psaní, podporu čtenářství a literaturu pro děti a mládež. Vytváří v českém školním prostředí doposud chybějící, ucelenou metodiku tvůrčího psaní pro základní školy inspirovanou dílem Astrid Lindgrenové. Tento přístup pomůže žákům i budoucím učitelům lépe porozumět úzkostem a nejistotám spojeným s literární tvorbou. S podporou 96 500 Kč vycestovala na výzkumnou stáž do Švédska, kde navštívila místa spjatá s autorkou, tamní archivy či muzea, a nasbírala materiály. Metodika vzniká ve spolupráci s Vydavatelstvím UP a sama Tereza, která píše knihy pro děti a provozuje dětské knihkupectví, tak pomůže šířit lásku ke sdílení příběhů další generaci.
Marie Meixnerová (Pedagogická fakulta UP) je konceptuální umělkyně, kurátorka a autorka uměleckých publikací. Založila mezigenerační uměleckou skupinu Viscum Album, se kterou úspěšně prezentovala tvorbu „made in Olomouc“ na prestižních výstavách v New Yorku, Bělehradě a Miláně