Giving Tuesday: Pomozme vytvořit krásné vánoční vzpomínky v paliativní péči ✨
Sdílet:
Pomozme vybrat 5 000 Kč na podporu paliativní péče – Vánoční výzva 🎄
V období, kdy se svět na chvíli zpomalí a domovy se naplní světlem, si ještě silněji uvědomujeme, jak vzácný je čas, který můžeme prožít s těmi, kdo jsou nám blízcí.
Paliativní péče MEDICA Třinec pomáhá rodinám prožívat poslední chvíle s láskou, důstojností a klidem. Nejde jen o zdravotní péči – jde o mnoho malých, krásných vzpomínek, které zůstávají.
V duchu Giving Tuesday chci zkusit společně otevřít srdce i konec roku a pomoci tam, kde má každý příspěvek skutečný smysl.
Proto spouštím svoji vánoční sbírku – jejím cílem je vybrat 5 000 Kč na podporu paliativní péče v Třinci.
✨🎄 Připoj se od 2. 12. do 31. 12.🎄✨
Tvůj dar pomůže těm, kteří už nepotřebují dny navíc… ale chtějí, aby každý jejich den stál za to.
Děkuji, že pomáháš vytvářet svět, ve kterém i poslední okamžiky mohou být plné světla.
❤️ Společně tvoříme vzpomínky, které trvají.
MEDICA Třinec, z.ú.
Vánoční období připomíná, jak důležité je zpomalit, být spolu a vytvářet chvíle, které se promění v krásné vzpomínky.
Rodiny, za kterými MEDICA dojíždí, ukazují, že i v náročném období může vznikat mnoho dobrého - společné ticho, dotyk, úsměv, možnost držet se za ruku. Tyto okamžiky hřejí ještě dlouho.
Vaše podpora pomáhá dopřát rodinám klid, blízkost a možnost být spolu - i o Vánocích, kdy je to nejvíc potřeba.
Děkujeme, že pomáháte tvořit krásné vzpomínky.
Máte nějakou krásnou vánoční vzpomínku, ke které se ráda vrací celá rodina?
Pečující E. nám vyprávěla tuto vzpomínku:
Náš nejcennější obraz
U babičky na chodbě stojí, co mi paměť sahá, každé Vánoce velké jesličky. A co si pamatuju, babička si každý rok povzdychla, že jim něco chybí… město Betlém a taky kometa. Dlouhé roky mě o Vánocích prosila, ať jí to nakreslím…
A já pokaždé kývla… a rok utekl jako voda. Zase byly Vánoce. A zase nic.
Až jednou jsem si řekla, že už opravdu musím. A hlavně že chci. Koupila jsem velké plátno, předkreslila domečky, vzala barvy a šla k babičce do kuchyně.
Než jsem stihla plátno pořádně rozmalovat, tak nějak samo se stalo, že se ke mně přidal každý z rodiny. Někdo namaloval jeden domeček, někdo dva. Každý tam má svůj otisk.
A nakonec i náš děda. Byly to poslední Vánoce, kdy se ještě cítil dobře. Seděl s námi u stolu, držel štětec a na plátně nechal malý, ale nesmírně vzácný otisk.
A i když už není mezi námi, v tom obrazu je s námi pořád. V té společné chvíli, kterou jsme tehdy ani netušili, že si malujeme do paměti.
Od té doby ten obraz stojí u jesliček každý rok. A když kolem něj projdu, vždycky mi připomene, že to nejhezčí na Vánocích není dokonalost… ale chvíle, které strávíme spolu, i když si tehdy vůbec neuvědomujeme, jak moc jsou jedinečné.
Děkujeme, že myslíte nyní na ty, které možná neznáte, ale bydlí ve Vašem okolí a nyní pečují o svého blízkého. Díky Vám rodiny mohou být spolu doma i o Vánocích.
🥹🫶