Pomozte nám zachraňovat!

TAKHLE TO NĚJAK VŠECHNO ZAČALO:
Jednoho deštivého dne, zhruba před třemi lety, jsem na procházce s pejskem, našla malé kotě. Byl mu asi měsíc a bylo ve strašném stavu. Zjistila jsem, že lidé, u kterých jsem ho našla, by ho zabili, kdybych nezasáhla. To byla chvíle, kdy jsem si uvědomila, že musím začít jednat. Kotě se podařilo zachránit, stal se z něho nádherný domácí kocour, ale bohužel jeho sourozenci už takové štěstí neměli – zemřeli, než jsem je vůbec našla.

Tím začala moje cesta pomoci opuštěným zvířatům. Začala jsem na Náchodsku, ale případů přibývalo a já věděla, že to nemůžu zvládnout sama. Proto jsme se daly dohromady a vytvořily tým – společně jsme mnohem silnější a dokážeme pomoci více kočkám.

Letos mě silně zasáhl příběh Tiziana – starého kocoura, kterého jsem našla na Přibyslavi. Už na první pohled jsem věděla, že je zle, a musela jsem mu pomoct. Nebyl nikdo, kdo by se k němu hlásil, a tak jsme začali bojovat o jeho život. Byl to těžký boj, Tizian měl panleukopenii, ale s pomocí veterinářů jsme to zvládli. Jenže po uzdravení začal rychle hubnout a nikdo nevěděl proč. Týdny měl pouze dvě kila a vůbec se to nezlepšovalo, i když jedl strašně rád a s chutí, nepřibíral. Jeho váha nechtěla jít nahoru. A to bylo na tom to nejhorší – nevěděli jsme, co mu je.

Výsledky testů, které by mohly ukázat nějaký vážný problém, byly paradoxně v pořádku. Nebyl to kocourek na uspání, měl chuť do života a nic nenasvědčovalo tomu, že by měl být nemocný. Nakonec jsme zjistili, že má rakovinu. Ten den, kdy jsme jeli na veterinu, začal chrčet, cestou mi prasklo kolo na autě. Dojela jsem tam, sice na ráfku, ale rychle. Jenže pro Tiziana bylo pozdě. V náručí mi zemřel kocour, kterého jsem tak milovala a snažila se mu dát důstojný konec.

Hned po Tizianově případu jsme našli tři malá koťátka. Jedno mělo obrovskou bouli na hlavě s otevřenou ránou, druhé vypadalo v pořádku, třetí, s podobnou boulí, bylo bohužel mrtvé. Okamžitě jsme začali s léčbou těch dvou, která přežila.

Malé, které mělo ránu, jsme pravidelně ošetřovali, a to zdravější se o něj krásně staralo. Avšak, i přestože jsme se snažili, malá-zdravá, začala mít vážné problémy. Často kašlala, zvracela a dávila se. Po jednom z vyšetření, kdy jsme malou museli mírně přispat, se ukázalo, že má obrovskou výduť na jícnu, která jí bránila v příjmu potravy. Situace byla beznadějná. Pomněnky stav byl neslučitelný se životem. Neuvěřitelně mě to zasáhlo - takové případy jen tak nepřebolí.

Tyto situace nás hluboce ovlivňují, ale musíme pokračovat dál. Tizianův nebo Pomněnky příběh je jedním z mnoha. Každý den čelíme podobným případům – kočky, které nacházíme na pokraji smrti, opuštěné, nemocné, slabé, slepé. Každý den bojujeme za to, aby dostaly druhou šanci na lepší život. Ale sami to nezvládneme.

Náklady na veterinární péči, kastraci, krmivo a léky jsou obrovské, a bez vaší pomoci nemůžeme pokračovat.

Jsme pouze dobrovolníci a naše vlastní finanční prostředky už nestačí na řešení tolika případů. Momentálně jsme ve velké finanční tísni.

Tato sbírka je věnovaná všem kočičkám, kterým se snažíme pomoci. Potřebujeme prostředky na kastrace, léčení a krmení těch nejvíce ohrožených. Místní obyvatelé je často krmí jen základními potravinami, jako je rýže, těstoviny nebo jogurt.

Moc Vás prosíme o pomoc, protože každá koruna může zachránit život a přinést naději těm, kteří si ji zaslouží. Vaše podpora je pro nás a kočky, které zachraňujeme, skutečně neocenitelná a umožní nám doslova pokračovat v tom, co s láskou děláme.

Moc děkujeme❤
Holky z KzK

Facebook: Kočičky z Kramolny