Kastrační maraton pokračuje v jedné nejmenované fabrice. Vracíme se tam pořád dokola už třetím rokem. Kočky jsou úplně všude, do fabriky se bez povolení nejde dostat a místních pár dobrodinců, kteří za kočky bojují, pomáhají s krmením a nejsou jim jedno, to nemají vůbec jednoduché. Vedení není absolutně nakloněno našim aktivitám, jediným řešením pro ně, je likvidace koček a nejsou ochotni přistoupit na žádné řešení. Kočky tady rodí do strojů, jsou v neustálém ohrožení života a koťata se nedožívají ani půl roku. Třeba taková Coco dostala jako miminko lopatou, protože bohužel narazila na ubožáka, který si své ego potřeboval shojit právě na ní. Coco má trvalé následky na hlavičce, do fabriky se už nevrátí a my jenom doufáme, že ji znovu naučíme člověku věřit. Kočeny, které jsou schopny socializace se snažíme nabídnout k adopci, ty těžko přizpůsobivé se vracejí po kastraci a přeléčení zpět. Všechny totiž trpí na záněty očí a záněty dýchacích cest. V léčbě máme několik desítek divošek, která je však natolik finančně náročná, že to bez vaší pomoci nezvládneme.