Příchod do Domova Přístav je pro naše uživatele velkou změnou. Lidé v těžké životní situaci, často pobývající přímo na ulici, bojující každý den o přežití, se najednou octnou v důstojném prostředí, kde mají možnost pocítit laskavost, vlídný přístup – kde mohou najít svůj Domov na zbytek svého života.

Lidé, pobývající mnoho let na ulici nebo v nevyhovujících podmínkách, se velmi sporadicky věnovali péči o svůj zdravotní stav.  Ze zkušeností víme, že zanedbaná prevence se projeví vždy právě po stabilizaci a zajištění základních životních potřeb. Přijetím do Domova Přístav péče nekončí, ale skutečně začíná. Uživatel vstupující do služby podstupuje lékařské vyšetření a je pod dohledem zdravotních sester. S celou procedurou souvisí samozřejmě nutnost medikace uživatele. Rozličné životní příběhy, sociální situace a diagnózy se začínají projevovat a člověk se dříve nebo později nachází v situaci, kdy není již schopen financovat stabilizaci svého zdravotního stavu z běžných zdrojů.  

Uživatel služby tak bojuje nejen se zažitými předsudky společnosti, byť třeba většinu svého života dělal vše, co uměl pro to, aby přežil, zajistil co nejlepší životní podmínky sobě nebo svým blízkým, ale také vstupuje do dalšího boje se svým vlastním zdravím a všepřítomným zdražováním. 
Zhoršující se kognitivní schopnosti, závažná onemocnění, těžké diagnózy vstupují do životů nečekaně, nepozorovaně. Bylo tomu tak i u našich tří uživatelů. Tito muži však svůj osud přijímají s pokorou a odhodláním to nevzdávat. Záblesky zlepšení nebo stabilizace vždy přinášejí do jejich životů trochu naděje. 
 
Pan Josef, Pavel a Vojtěch tak vyrážejí do každodenních bojů – bojů o každou čistou myšlenku, samostatnost a vyhlídku na budoucnost. Přečtěte si jejich příběhy.

Pan Josef 
„Uvědomuji si, co vše se se mnou děje v poslední době. Důležité pro mě ale je, že jsem ještě aspoň trochu samostatný.“

Bývalý příslušník cizinecké legie ve Francii, pan Josef, se ocitl na Přístavu v roce 2018. Po úrazu, dlouhých životních peripetiích a dlouhém pobytu v nemocnici se nemohl vrátit ke svým rodičům a nemocné sestře, a tak zakotvil ve službě Armády spásy. Jako jeden z prvních uživatelů tehdy nové služby si na nové prostředí bez větších obtíží zvykl. I přes svou introvertní povahu se začal aktivně podílet na chodu zařízení a postupem času se vrátil k činnostem, které ho těšily a naplňovaly. Krátce na to však u pana Josefa došlo k zásadnímu zhoršení celkového zdravotního stavu. Po návratu z nemocnice byla nutná podpora ve všech oblastech – pan Josef přestal chodit, nevycházel z pokoje, sám se nenajedl a trpěl velkými bolestmi. Následovala krátká rehabilitace, která uživateli vrátila chuť do života a částečnou soběstačnost. Zlom nastal ke konci roku 2022, kdy bylo panu Josefovi diagnostikováno onkologické onemocnění s nepříznivými vyhlídkami.  
Bývalého vojáka čeká nyní boj o soběstačnost, na které mu tolik záleží. Do boje však prozatím vždy vyráží s odhodláním porazit bolest a postavit se osudu.  
Bez základních léků tlumících bolest a stabilizujících stav to už však nepůjde…  

Pan Pavel  

„Jednou bych se chtěl vrátit zpátky do Olomouce, mít kočku a být samostatný“.  

Pan Pavel bydlel v Olomouci 20 let a pracoval jako IT technik. Záliba ve výpočetní technice jej provázela po celý život. Život usměvavého introverta, který se cítí nejlépe v knižním nebo virtuálním světě, nešetřil. Před nějakou dobou byla u pana Pavla diagnostikována roztroušená skleróza. Rázem se ze samostatně se pohybujícího muže stal člověk vyžadující podporu ve většině oblastech života. Dny, kdy je schopen samostatného přesunu z postele na vozík střídají období, kdy bez dopomoci personálu i techniky není schopen opustit svůj pokoj. Velkým problémem jsou pro pana Pavla nyní léky. Rostoucí ceny medikamentů, stabilizujících projevy nemoci, jsou pro uživatele Domova Přístav neúnosné. Nyní se už neobejde bez finanční pomoci svého otce, který jakožto člověk v důchodu, sám sahá na dno svých finančních možností… 

Pan Vojtěch  

„Potřebuji se cítit užitečný a rád bych zůstal v kontaktu se sestrami“.  

Pan Vojtěch je osobou, která se musela ve svém životě vypořádat s několika ztrátami. Během let postupně přišel o 3 sestry, nyní z důvodu ztráty mentálních schopností a celkového zhoršení zdravotního stavu není schopen kontaktovat zbylé 2 sestry. Pan Vojtěch je osobou velmi toužící po spřízněné duši. Během pobytu v Domově Přístav navázal bližší vztah s uživatelkou Zdeňkou, která po několika měsících podlehla nádorovému onemocnění. Následně trávil čas s paní Liduškou, která zemřela koncem minulého roku.  
S citelnými ztrátami se pan Vojtěch popral statečně a aktivně se účastnil společenského života v Domově. Zdravotní stav uživatele se však v poslední době rapidně zhoršil. Nastupující demence mu postupně vzala samostatnost, možnost sebeobsluhy i kontakt s ostatními lidmi, po kterém tolik touží. Jedinou možností je udržení posledních záblesků někdejších schopností pomocí medikace…