Samotářské včelky žijí převážně osamoceně, v páru. Nežijí v úlech, ale na prosluněných místech. Využívají různé dírky a škvíry ve dřevě nebo mezi kameny, dutinky v rákosu, nebo si vyhrabávají v hlíně a písku vlastní.
Nevytvářejí med, ale potřebují nektar a pyl jako potravu pro sebe i své larvičky. Sběrem pylu umožňují rostlinám se množit a ovocným stromům zase plodit.
Co vřesoviště a písčiny ohrožuje?
Jako každé bezlesé prostředí jsou háklivé na zarůstání trávou, keři a stromy. Vřesoviště potřebuje velmi málo živin, proto mu vedle nadměrného množství trav, které se tu rozkládají a vedou k přílišnému zarůstání, škodí i například nadměrné používání hnojiv v zemědělství. Jako péči ocení pastvu, ale třeba i řízené vypalování a strhávání trávníku.
Proč jsou samotářské včelky tolik potřebné pro přírodu i pro lidi?
Jak již bylo řečeno, samotářské včelky patří mezi opylovače a opylovače potřebuje asi 80 % všech rostlin. Takže jsou životně důležité i pro nás, pro pěstování plodin a ovocných stromů a keřů. Mezi opylovače patří třeba motýli, mouchy, netopýři, ptáci, brouci, vosy a mravenci.
V přírodě najdeme přes 600 druhů samotářských včelek, kterým bychom měli věnovat patřičnou pozornost, i když nám na rozdíl od včel medonosných med „nedávají“. Samotářky jsou schopny pracovat i za nepříznivého počasí a jejich rozmanitost vede k tomu, že i na místech, kde by se včele medonosné nedařilo. Včelaření je spíše zemědělství, než ochrana přírody, a jsou dokonce i místa, kde je včel moc a vytlačují tak samotářské včelky. Když prý včely zmizí ze Země, pak člověku zbývají jen čtyři roky života.
Pomozte vytvořit domov pro:
- hedvábnice, pískorypky a pískohrabky
- ploskočelky, křivorožky, nicotěnky a ruděnky
- chluponožky, olejnice a pilorožky
- drvnice, smolanky, vlnařky, smutěnky a zednice
- drvodělky, včely, čmeláky i pačmeláky.
🌸🐝🌼