Jmenuji se Nonthaya a jsem z Thajska. Do České republiky jsem se přistěhovala za svým českým manželem. Jako operátorka výroby jsem pracovala v jedné továrně poblíž vesničky, kde jsme bydleli. Vše se změnilo letos na jaře. Spolu s koronavirem přišlo mnoho problémů a nejistoty. Přišla jsem o práci a tím pádem i o zdravotní pojištění, protože jako cizinka nemůžu být účastna veřejného zdravotního pojištění. Aktuálně si měsíčně platím jen to úplně nejzákladnější.

Manžel mi byl velkou oporou a já jsem se snažila najít si práci co nejdříve. To se mi podařilo pouze na další tři měsíce. Pro cizinku, i když s vysokoškolským vzděláním, ale bez dobré znalosti češtiny to bylo velmi těžké. Chtěla jsem pracovat i na méně kvalifikovaných pozicích, ale různá omezení a restrikce spojená s proticovidovými opatřeními situaci ještě více komplikovala.

V té době jsem neplánovaně otěhotněla. Bohužel naši radost brzy vystřídala nejistota. Právě zdravotní pojištění se ukázalo být tím největším problémem. Jako cizinka musím zaplatit 60 000 Kč a není možné částku splácet postupně.

Mzda mého manžela může pokrýt pouze náš každodenní život. Našetřit takovou částku na pojištění, které by zahrnovalo těhotenská vyšetření a porod, by nám trvalo přes rok. Ani naše rodiny nám v této situaci nedokázaly pomoci. Proto se můj manžel rozhodl, že nejjednodušší cestou bude interrupce. To bych ale já nedokázala. A právě to byl důvod našeho rozchodu.

Pomohla mi manželova maminka, která mi nabídla zázemí i věci na miminko, které pro ni není problém sehnat od známých a příbuzných. Teď bydlím u ní.

Nonthaya  Kábrtová