Diakonie ČCE Středisko humanitární a rozvojové spolupráce


Rozvojová spolupráce

Barvy Barmy

Podpořte vzdělávání dětí v uprchlických táborech v Barmě. Jejich rodiny utekly před etnickými nepokoji a násilím. Za váš dar můžeme pořídit školní potřeby pro děti a pomůcky pro učitele. Rodičům dáváme kuřata a učíme je se o ně starat, aby měli vlastní zdroj obživy. Přidejte se!

Barvy Barmy

Chci vybarvit den dětem v Barmě
Sbírka je již uzavřena. Děkujeme!
S čím potřebujeme pomoci?
Letos chceme opravit a vybavit 5 škol a rozdat školní pomůcky a hygienické potřeby 1000 žákům. 125 nových rodin se chce zapojit do chovu kuřat. Abychom to dokázali, potřebujeme pomoc českých dárců. Zapojíte se?

Jak Váš dar pomůže?

  • 378 Kč – balíček školních potřeb pro jedno dítě na celý rok
  • 810 Kč – osivo, hnojivo a podpora pro jednu rodinu
  • 1620 Kč – deset kuřat, krmení a školení pro chovatele
Vše o Barvách Barmy najdete TADY.


Podpořte tento projekt ještě víc a zapojte kamarády Založit dárcovskou výzvu

Kamila v Barmě


Kamila Šimková z Diakonie má na starosti humanitární pomoc v uprchlických táborech v Myanmaru (Barmě). Žije a pracuje v kambodžském hlavním městě Phnom Penhu, odkud pravidelně píše blog o svých zážitcích www.kamilavkambodzi.cz. Nedávno procestovala kus Barmy a navštívila všechna místa, kde Diakonie pomáhá i díky darům z postní sbírky. Přinášíme vám její vyprávění.

Barma nebo Myanmar?

V neděli jsem odletěla z Phnom Penhu do Rangúnu, největšího města Barmy. Teda vlastně Myanmaru. Je to pro nás matoucí, protože Barmu přejmenoval vojenský režim na Myanmar (více si o tom můžete přečíst třeba tady). No, on ten vojenský režim v Barmě (pardon, v Myanmaru) za dobu své nadvlády udělal pár dalších zajímavých věcí. Například namísto Rangúnu ustanovil v roce 2005 hlavním městem Neipyijto, které bylo potají vybudováno uprostřed pralesů. Už předtím se to nepamatovalo úplně nejlépe, ale ta nová varianta – Myanmar s hlavním městem Neipyijto – je zabijákem studentů (nejen) geografie.

V Rangúnu taky nejezdí žádné motorky. V Kambodži jsou motorky úplně všude, takže mě to docela zarazilo. Ale už mi místní kolegové vysvětlili, proč to tak je. Kdysi se jedné z hlavních postav vládnoucí vojenské junty ve snu zdálo, že ho srazí něco s dvěma koly a on zemře. Od té doby jsou všechny dopravní prostředky s dvěma koly zakázány. Takže žádné motorky ani kola, jedině na zvláštní povolení nebo s třemi koly.






Nové střechy pro 20 domů díky sbírce Barvy Barmy


Vítr a prudké deště zničily v táboře pro vnitřní uprchlíky Ah Nauk Aye řadu domů. Díky darům z postní sbírky jsme mohli přispět na nové střechy pro 20 domů. V každém tzv. longhausu žije několik rodin.

Ah Nauk Ywe je tábor pro takzvané vnitřně přesídlené osoby. Jsou to lidé, kteří museli kvůli etnickým nepokojům, násilí nebo cyklonům, které Barmu sužují, opustit svoje domovy. V táboře jich žije 4357, polovina z nich jsou děti.

Kromě opravy přístřešků bude Diakonie v letošním roce společně s LWF Myanmar nejzranitelnějším rodinám nabízet možnosti obživy. Lidé žijící v táboře nemohou nic pěstovat ani chovat zvířata, protože půda, na kterou byli přesídleni, jim nepatří. Pomoc nemůžeme zajistit všem, takže přednost mají rodiny s nejvíce dětmi, s jedním rodičem nebo ti, kdo se starají o člena rodiny s postižením. Dostanou rybářské sítě a šicí stroje, včetně školení, jak je používat a pečovat o ně.

Kolegyně Kamila Šimková tábor navštívila 1. června a posílá vám pozdrav:

Jak pomohou dary ze sbírky?


Na Barvy Barmy jsme dosud vybrali 407 249 Kč. Vzhledem k nedávnému cyklonu, který poničil školy a přístřešky v uprchlických táborech kde pomáháme, bude polovina výtěžku sbírky věnována na opravu tzv. longhausů, provizorního ubytování pro uprchlíky. Druhá polovina poputuje na nákup školních pomůcek pro děti a prostředků k obživě pro lidi v táboře, jako jsou sítě nebo kuřata.

Proč pomáháme v Barmě?

Konflikty mezi etnickými skupinami

V roce 2012 muselo kvůli násilí mezi barmánskými buddhisty a muslimskými Rohingyi odejít z domovů přes 143 000 lidí. Většina z nich nyní žije v táborech pro tzv. "vnitřně přesídlené osoby" ve státě Rakhine na západě Barmy. Přes 95 % obyvatel táborů jsou rohingští muslimové.

Rohingyové

Rohingyové čelí různým formám útlaku a nemají občanská práva. V Myanmaru jsou stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většinou nemají žádné státní občanství. Mnozí Rohingyové ale žijí na území Myanmaru již několik století.

Tábory            

Většina vnitřních uprchlíků žije v provizorních obydlích, tzv. longhousech. Lidé by potřebovali začlenit se mezi obyvatele okolních vesnic, mít přístup k základním veřejným službám a k vhodnému živobytí tak, aby přestali být závislí na humanitární pomoci. V táborech mají lidé ale stále jen omezený přístup ke zdravotní péči, vzdělání a k práci.

Povodně a cyklon

Po povodních v roce 2015 ve státě Rakhine muselo dalších 96 165 lidí opustit své domovy. Cyklon zasáhl 1 tábor v oblasti Sittwe. Zničeno bylo 76 škol a víc než 400 škol potřebuje opravit. Několik tisíc studentů nemá učební pomůcky a nemohou se vzdělávat.

ČTĚTE DÁL

Založení projektu

Věřím, že se podaří vybrat celou částku a peníze pomohou potřebným.

Marie Sléhová
378 Kč