Na Lovoš vystoupil 25× za sebou. Přidaly se stovky lidí a společně vybrali přes 100 tisíc na pomoc lidem s cystickou fibrózou

Na vrchol hory Lovoš (570 m n. m.) se během posledního březnového víkendu vydaly stovky lidí. Nešlo však jen o sportovní výzvu, ale především o pomoc. Už počtvrté se zde konal charitativní výstup, jehož cílem bylo „pokořit Everest“ symbolickým překonáváním výškových metrů a zároveň podpořit lidi trpící cystickou fibrózou (Klub nemocných cystickou fibrózou, z.s.). Za celou akcí stojí už počtvrté Jakub Chalupný, který zároveň vytvořil i osobní dárcovskou výzvu na Darujme.cz. Letos se vybralo rekordních 100 tisíc Kč!

V rozhovoru jsme se Jakuba Chalupného zeptali, co ho k organizaci akce přivedlo, proč si zvolil právě formu dárcovské výzvy a jaké okamžiky mu letos nejvíce utkvěly v paměti.

Jak vznikl nápad na výstup na Lovoš a proč právě tato hora?
Nápad vznikl cca 5 let zpět. Byli jsme s rodinou na výletě na Lovoši a když jsme scházeli dolů, tak jsme viděli dva kluky (asi tak 11 a 14 let), co pomáhali tátovi na vozíčku na Lovoš. Táta byl plně ochrnutý a měl u vozíčku nějaký přístroj, který mu dodával hadičkou kyslík. To nás úplně dostalo a řekli jsme si, že musíme něco vymyslet, jak pomoci postiženým lidem. A tuto horu jsem si pak vybral právě z tohoto důvodu.

Letos se akce konala už počtvrté. Co Vás motivovalo jít do toho opakovaně?
Po prvním ročníku po 24 hodinách jsem si sice říkal, že už nikdy více, ale akce měla veliký úspěch a lidé posílali úžasné podporující zprávy a chtěli další ročník. Tak když opadly svalové horečky a bolavá kolena, řekl jsem si, že to celé vlastně stálo za to. Proto letos již počtvrté.

Na Darujme.cz jste vytvořil dárcovskou výzvu s názvem „Výšlap na Lovoš – pokoř Everest a pomoz těm, kteří to sami nezvládnou“. Co pro Vás osobně tahle výzva znamená? A jaké máte pocity, když žádáte ostatní o příspěvek? Někdy to v lidech vyvolává ostych.
Darujme.cz mi byl doporučen klubem CF a měli s Darujme.cz dobré zkušenosti. Proto jsem se rozhodl pro tuto organizaci. Znamená to možnost, jak jednoduše oslovit co nejvíce lidí. Výzva jde skvěle sdílet a jednoduchým způsobem lidé mohou přispět. Moje pocity, když žádám ostatní o příspěvek, jsou naprosto na pohodu. Sami jako rodina přispíváme pravidelně do různých sbírek jak nadací, tak pro jednotlivce, darujeme krev, manželka chodí jako dobrovolnice do domova důchodců, učíme i děti pomáhat ostatním. Přijde nám to jako samozřejmá věc, že pokud někdo může, tak pomůže.

Výzva je krásně propojená s myšlenkou překonávání sama sebe a pomoci druhým. Jaké reakce jste dostával od lidí, kteří Vás podpořili?
Ty reakce byly neskutečně krásné, podporující, motivující, dojemné… Opravdu zahřály u srdíčka. To vás prostě dostane a utvrdí v tom, že to asi děláte dobře.

Když se díváte zpětně – co Vám osobně tahle výzva dala? A co, myslíte, dala ostatním?
Hlavně mi dala skvělý pocit, že je na světě ještě spoustu dobrých lidí ochotných pomoci. Dala mi spoustu krásných příběhů jak ze samotné akce, tak i mimo ni. A spoustu nových přátel.
Nevím přesně, co dala ostatním, ale možná někdo překonal sám sebe (např. jeden pán začal sportovat teprve před 14 dny a zdolal na Lovoši Gerlachovský štít), někdo přispěl a měl parádní pocit, někdo zažil krásný den, někdo se tam setkal s přáteli, ale hlavně byli součástí jedné skvělé pomoci.

Měl jste při přípravě nebo v průběhu akce nějaký moment, který Vás zvlášť dojal nebo překvapil?
Ano, mezi účastníky byly i 4 rodiny, které mají dítě postiženo touto zákeřnou nemocí. Vyprávěli mi své příběhy, a když jsme se objali, byl to jeden z nejdojemnějších pocitů.

Co byste poradil někomu, kdo přemýšlí o vlastní dárcovské výzvě, ale zatím váhá?
Ať do toho jde. I když se ze začátku může někomu zdát, že je to nelehký úkol vybrat cílovou částku, tak to není nemožné. Dobro ještě nezmizelo.

Máte už v hlavě nápady na další ročník nebo nové výzvy?
Ano, na další ročník nápady mám, ale to si nechám jako překvapení pro účastníky a nové výzvy zatím neplánuji, tuto si chci hýčkat.

Je něco, co byste chtěl vzkázat lidem, kteří Vás podpořili nebo teprve zvažují, že přispějí? Výzva je ještě stále otevřená pro dárce.
To, co cítím, nelze úplně slovy vypovědět. Je to veliká vděčnost, obdiv a úcta ke každému jednomu z nich. Prostě srdečně všem děkuji.

Malý krok, velká změna

Dárcovské výzvy, jako je ta pana Chalupného, krásně ukazují, že i zdánlivě malý krok může vést k velké změně. Důležité je vyrazit – klidně na vlastní Lovoš – a nebát se přitom zapojit ostatní. Děkujeme panu Chalupnému nejen za jeho energii a nadšení, ale také za inspiraci, kterou předává dál. Pokud chcete jeho výzvu podpořit i Vy, můžete tak učinit zde.