Většina českých škol je bariérových a děti s omezením pohybu se do nich nedostanou. Stejně jako děti a zaměstnanci po úrazech, návštěvy školy, voliči a mnozí další. Každé dítě má mít právo chodit do školy a vybírat si ji podle toho, co chce studovat, místo toho, aby řešilo, kam se fyzicky dostane.
České školy měly být už dávno bez bariér, přístupné všem. Ale nejsou. Děti na vozíku si stále vybírají školu podle toho, která je bezbariérová, ne podle toho, co by chtěli studovat. Pojďme společně změnit něco, co mělo být samozřejmé už dávno.
Projekt #vytahydoskol vznikl na základě zkušenosti Jindry Landové, která má dceru na vozíku. Nejdříve pro ni zoufale hledala mateřskou školu, pak první stupeň základní školy a pak druhý stupeň. Kvůli prvnímu stupni se musela rodina přestěhovat. Na druhý stupeň se jí po velkém úsilí povedlo, aby zřizovatel ve spádové škole přislíbil výtah (pozn. projekt výtah je v závěrečné fázi, ale ještě nestojí 09/2026). Stálo jí to hodně sil a času, které většina rodičů dětí s postižením nemá. Proto mnohé rodiny boj vzdají, vozí do školy velké vzdálenosti nebo mají dítě v domácím vzdělávání. Přitom je v ČR školní docházka povinná a spádová škola má povinnost dítě přijmout. Jenže v praxi to tak nefunguje. U středních škol je situace ještě horší - studenti na vozíku si musí vybírat podle toho, kam se fyzicky dostanou, ne kam chtějí.
Projekt má za cíl přispět k postupné proměně současné situace. Šířit osvětu, aby se informace o problému dostaly i mimo bublinu rodin s handicapovanými dětmi. Je třeba jednat s politiky, s úředníky, se zřizovateli, s řediteli, s rodiči, nutná je i legislativní a investiční podpora a advokační aktivity. Neustále se připomínat, nenechat se odbýt. Zatím to Jindra Landová táhne sama ve svém volném čase. Téma je však větší než jedna pečující maminka zvládne. Proto by ráda najala další lidi, kteří by projektu pomohli. Aby děti na vozíku mohly normálně do školy.
V České republice stále převažují školy, kam se dítě na vozíku jednoduše nedostane. Někde se nedostane do budovy, někde do pater, někde do tělocvičny, do jídelny. Chybí bezbariérová WC a přístupná hřiště.
Z příkladů dobré praxe víme, že největší překážky jsou ty v našich hlavách. Je jednoduší se vymluvit na nedostatek financí nebo na to, že objekt je památkově chráněný než hledat způsoby, jak by to jít mohlo.
Projekt Výtahy do škol ukazuje konkrétní příběhy dětí a rodičů, kteří se s bariérami ve vzdělávání potýkají. Zároveň sdílí příběhy, ve kterých už školy cestu k bezbariérovosti našly.
Součástí projektu je databáze, která mapuje všechny školy v ČR z hlediska jejich přístupnosti. Žádný oficiální seznam totiž neexistuje. Sbíráme data pomocí dotazníku, aby rodiče měli místo, kam mohou nahlédnout při hledání vhodné školy a nemuseli trávit čas obcházením všech škol v okolí.
Naším záměrem je měnit způsob přemýšlení. Bezbariérová škola není luxus pro jedno dítě, je to esenciální podmínka rovného přístupu ke vzdělávání. Projekt chce dodávat sílu dalším rodičům, aby se nebáli hájit práva svého dítěte.
Vaším darem pomůžete projekt Výtahy do škol rozvíjet, pomáhat dalším rodinám a především ukazovat, že bariéry nejsou něco, s čím se musíme smířit.
Možná váš dar nepřinese výtah přímo do jedné konkrétní školy. Může ale pomoci změnit způsob, jakým se o výtazích, školách a dětech na vozíku v České republice přemýšlí. Protože dítě na vozíku nepotřebuje nic navíc, potřebuje stejné podmínky jako kterékoliv jiné dítě. Děti s hendikepem často netrápí jejich hendikep, ale bariéry, které jsou okolo nás. Pomozte nám je odstraňovat.
Společně můžeme dosáhnout bezbariérového školství. https://vytahydoskol.cz/
Držím palce!